Pro většinu z nás jednou přijde chvíle, kdy si řekneme, že na mnohé už je pozdě. Nevyužili jsme příležitost, která se nebude opakovat. Už nepřivedeme na svět dítě, nevystudujeme vysněnou školu ani nepodnikneme cestu kolem světa. Připustit si, že něco už nezvládneme, je součástí zralého života a vůbec to nevylučuje pocity smutku a třeba i jistého zklamání. Dopřejte si to.
Po takovém prožitku by mělo přijít smíření. Jeho nedílnou součástí je i rekapitulace všeho, co se nám naopak v životě povedlo. V minulém článku jsem se zabývala tím, že mnohdy si ani neuvědomujeme, kolik našich přání a snů se ve skutečnosti splnilo, byť často v souvislostech, které by nás původně vůbec nenapadly. Podobná životní rekapitulace vás připraví vpustit do života něco nového.
Vzpomeňte si na starší lidi, kteří vás v životě zaujali, inspirovali. Většinou to bylo právě tím, že jim nechybí nadhled, humor a chuť stále se něco učit, tvořit. Zkuste takové lidi hledat nejen v médiích, ale i ve svém každodenním životě. Například paní Medu Mládkovou můžete hluboce obdivovat, ale zároveň její příběh vnímat jako něco pro vás tak vzdáleného, že se vloudí myšlenka, že váš život zůstane v tomto světle vždy nezajímavý, obyčejný. Ale to vůbec nemusí být pravda.
Kdo rozhodne, čí život je opravdu ten nejnaplněnější, nejkvalitnější? Je snad život staré paní na vesnici, která každé ráno poklidí, poradí sousedce a odpoledne má vždy připravenou svačinu pro vnoučata, méně hodnotný či kvalitní než život mecenášky umění? Z lidského hlediska rozhodně ne. A je muž, který má antickou filozofii v malíčku a má načtené všechny velké romány o lásce, automaticky moudrým a citlivým člověkem? Ani to rozhodně neplatí.
Klíč k dalším dveřím
Není tedy třeba propadat beznaději, že ti, kteří nás inspirují, jsou pro nás nedostižní. Abyste měli dobrý život, který vás bude těšit, rozhodně nemusíte být mediálně známá osoba, akademicky vzdělaný intelektuál ani moudrá venkovská stařenka. Můžete být tím, čím opravdu chcete. Nemusíte ve svém životě dokonce ani nic moc měnit, pokud jste s ním v zásadě spokojeni.
To, že se nepřestanete učit novým věcem, může znamenat studium cizího jazyka stejně jako pěstování nové odrůdy rajčat nebo zkoušení receptů z oblíbeného pořadu o vaření. Nejdůležitější totiž je, aby vám prožitky, kterými svůj život každodenně naplňujete, dávaly smysl i radost. Abyste se i přes všechny obtíže dokázali na svůj život podívat s nadhledem, lehkostí a vděčností.
Nikdo po nás nechce, abychom trpěli. Najděte si radost i tehdy, když neprožíváte zrovna nejšťastnější období.
A tak nikdy není pozdě oprášit staré koníčky nebo si prostě najít nové, oživit své vztahy, sepsat si, po čem toužíte, a krůček po krůčku to začít přivádět do svého života. Navíc dnes už mnohem lépe víte, kdo jste a co opravdu chcete. Co je důležité a nad čím můžete mávnout rukou. Ve chvíli, kdy si tohle vše uvědomíte, je ten správný čas žít podle svého.
Můj profesor dějepisu rád rozdával pětky a vždy to komentoval slovy: „Co je to proti věčnosti.“ Z hlediska věčnosti opravdu jistě nevíme, co je nejlepší a kdo je tím nejlepším. Často jdeme za tím, co se nám jako nejlepší jeví, abychom časem zjistili, že jsme se prostě mýlili. Ale věřím, že dobrý úmysl se počítá a že je to jediná cesta, která nás posouvá dál.
Dokud jsme ochotni po cestě poznání jít, vždycky máme naději, že nám život dá klíč k dalším dveřím, které by nám bez skutečné touhy a vůle zůstaly zamčeny. A kdo ví, možná za nimi čeká nečekané.
Vyzkoušejte na sobě
Pět zastavení
1. Zamyslete se co nejkonkrétněji nad smyslem svého života
Smysl života nemusíte chápat jako nějaký velkolepý plán. Smysl svého života naplňujete tím, jak prožíváte každý den. Proto je také důležité se pravidelně zamýšlet nad tím, zda to, čemu se věnujete, je opravdu smysluplné. Dělejte to zas a znova.
2. Sepište si hodnoty, které jsou pro vás v životě zásadní
I tuhle radu jste již slyšeli. Naplňování osobních hodnot s naplňováním smyslu úzce souvisí. I vaše hodnoty by se měly stát součástí každodennosti. Je-li vaší hodnotou zdraví, co jste pro ně dnes udělali? Stejně se ptejte i na ostatní hodnoty, a to nejlépe denně.
3. Všímejte si nových příležitostí a nebojte se je využít
Život nám nabízí zdánlivě malé příležitosti, ze kterých mohou vzniknout velké věci. Může to být článek v časopise, člověk, který si k vám přisedne v kavárně, nebo i reklama, která na vás vyskočí na internetu. Všímejte si, naslouchejte, nechte se překvapit a oslovit. A pak třeba udělejte něco, co jste vůbec neměli v plánu.
4. Nezapomeňte na radost
Nikdo po nás nechce, abychom trpěli. Patří k umění života zralého člověka, aby si dokázal najít radost i tehdy, když neprožívá zrovna nejšťastnější období. Naučte se všímat si všeho pěkného, co den nabízí, a také si drobné radosti naplánovat. Večer si pak vše zrekapitulujte.
5. Přemýšlejte o čase v nových souvislostech
Čas je váš prostor, váš život, váš dar. V souvislosti s časem si můžete klást řadu otázek:
- Co je dobře prožitý čas?
- Jak, kde a s kým svůj čas nejčastěji trávím?
- Co jsem se o nakládání s časem naučil(a) doma a jak mi to vyhovuje?
- Které dny cítím, že jsem je prožil(a) opravdu dobře?
Pokud jste se zamysleli nad předcházejícími řádky, budou se vám odpovědi hledat lépe. Pomůže vám to váš čas, a tedy celý váš život naplnit smysluplněji a radostněji.
