10. 3. 2025
Na ulici bychom řekli – co člověk, to pejskař, ale i tak je spousta lidí soužitím se čtvernožcem nepolíbených. A kdo ho nezažil, zpravidla nepochopí, že ztráta domácího mazlíčka opravdu bolí. Článek je určen pejskařům i nepejskařům bez rozdílu. Ti první budou vědět, o čem je řeč, ti druzí možná pochopí, že truchlení pro psa je normální. Že je dokonce žádoucí, stejně jako přijetí a oplakání každé ztráty.
Silná citová vazba se týká i jiných domácích mazlíčků, ale pes má v sobě něco ojedinělého. Nemáme-li zrovna exemplář s nějakou charakterovou vadou nebo traumatickými zážitky, tak bezvýhradnou lásku a oddanost nám nikdo na světě nedá. Pes jako každý živý tvor samozřejmě občas zlobí a vzdoruje a první roky bývají zejména pro nezkušené chovatele oříšek. I když se nám čtyřnohého parťáka někdy nepodaří vycvičit k poslušnosti, jedno máme jisté – věrně k nám vzhlíží, postrádá naši přítomnost a raduje se, když přijdeme domů bez ohledu na to, jakou přinášíme náladu.
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné