Dobrý den,
mám asi poněkud zvláštní dotaz ohledně peněz. Zatímco se valná většina lidí za penězi honí, já před nimi utíkám. Pracuji jako OSVČ, ale paradoxně si za svou odvedenou práci nedokážu říct o peníze – a když, částku úplně nesmyslně srazím na směšnou hodnotu.
Vůbec netuším, proč to dělám. Je mi zkrátka ukrutně nepříjemné se o penězích bavit, natož dohadovat. Teoreticky by se dalo říct, že problém bude se sebevědomím nebo strachem z konfliktů, ale v jiných životních situacích problém nemám. Ne, že bych si v konfliktech liboval, naopak mě nervují (a trochu se jich asi skutečně bojím), ale dokážu si prosadit svou. Jsem si vědom své ceny a kvalit. Jen u financí mi to vůbec nejde.
Má práce mě baví, i když za ní nedostanu zaplaceno. Na druhou stranu mi tento styl fungování (celkem logicky) značně zasahuje do ostatních aspektů života. Bez peněz se zkrátka žije mizerně. Přitom: se svými schopnostmi bych si dokázal zajistit velmi pěkný a pohodlný život. Místo toho trnu, jestli budu mít na nájem. Nezajímá mě hromadění majetku. Vystačím s málem, jen se už nechci nervovat a mít existenční potíže.
Momentálně funguji tak, že jsem si najal člověka, který mi peníze za práci domlouvá a zajišťuje, ale upřímně řečeno – připadám si kvůli tomu jako prvotřídní trouba. Musím se to naučit sám. Ale třeba nyní – a to jen o penězích přemýšlím – mám sevřené hrdlo a v břiše jakési vnitřní mravenčení. Zkrátka se bojím peněz. Hloupé, ale je to tak. A nevím, jak se je naučit milovat.
Daniel
Názor odborníka
Dobrý den, Danieli,
Nejdříve prosímpřijměte ujištění, že váš dotaz není vůbec divný a že velmi mnoho lidí se cítí provinile nebo nepříjemně, když mají říct, že jejich práce má takovou a takovou cenu. Tito lidé často zůstávají zaměstnanci jen proto, že je výplatní páska se mzdou stanovenou někým jiným uchrání od potřeby stanovit si vlastní cenu. Takže gratuluji, že jste se dal na dráhu OSVČ – a vím, že to vůbec není lehké.
Čeho se bojíme?
U lidí, kteří se cítí nepříjemně, když si mají říct o peníze, se většinou začne zkoumat, jak jsou na tom se sebedůvěrou, vědomím vlastní hodnoty apod. Vy ale píšete, že to zřejmě není váš problém.
Dalším důvodem, proč si někdo neumí říct o peníze, by mohl být strach z odmítnutí. Je to celkem silný strach, který ovládá naše jednání v mnoha směrech. V takovém případě je ale třeba si uvědomit, že přece nikoho nenutím, aby si mne najal jako trenéra, poradce nebo kouče, což je můj obor (nevím, jaký je ten váš). Já prostě nabízím tu možnost. A pokud někdo nemá zájem, nemá zájem. Jiný ho bude mít a bude spokojen.
I vy dáváte možnost. A to znamená, že se druhá strana může svobodně rozhodnout. Pokud tedy někdo nemá zájem o moje služby, neberu to jako odmítnutí mojí osoby, schopností, či kvality mé práce. Jednoduše jsem potkala člověka, který dnes moje služby nechce – stejně, jako si já každý den nechci koupit jahody, nové boty nebo auto. A když přijde člověk, se kterým uzavřete obchod a on má z toho prospěch, máte o to lepší pocit.
Problém s penězi může mít samozřejmě kořeny v našem dětství a v rodinných programech, které jsme přijali: peníze jsou nemravné, slušný člověk nemá miliardy, dobrá práce mluví sama za sebe atd.
Jak začít
Rozkrýt na pár řádcích, v čem je váš problém, asi není možné. Na to bych si s vámi musela popovídat. Řešením tedy je domluvit si schůzku s terapeutem nebo koučem, kteří vám pomohou pochopit vaši situaci: proč reagujete, jak reagujete. A pomohou vám najít i cestu, kudy z toho ven.
Nevím v jakém oboru jako OSVČ pracujete, každopádně ať už nabízíte jakékoliv služby nebo schopnosti a máte se tím uživit, je stanovení ceny naprosto zásadní. Alan Wiess v knize Million Dollar Consultant říká: The first sale is always to yourself. Jinými slovy: Než něco prodáš, musíš uvěřit, že je to skutečně cenné a že to má pro ostatní smysl.
Pracuji s lidmi, kteří jsou řekněme profesionální prodejci a i oni mi říkají, že se jim někdy sevře žaludek nervozitou. Jenže první kontakt, první dojem – a tedy i stanovení ceny – je součástí obchodu, který uzavírám. Můžete mi říkat cokoliv, ale když nebudete schopen říct mi sebevědomě, kolik vaše práce stojí, můžu si také myslet, že nekupuju to nejlepší a jít jinam. Pokud bude cena vysoká a já nebudu ochotná ji zaplatit, není to vaše starost. Prostě řeknu ne. Ale věřte mi, kdo danou službu nebo věc potřebuje, ten si způsob „jak si to dovolit“ najde. Nejste tu, abyste se staral o moji peněženku, ale o tu svoji.
Peníze jsou energie, proudí, vydělávají další peníze. Málo peněz spotřebujete pro sebe, víc peněz vám dává možnosti je zase vrátit do koloběhu způsobem, který si vyberete. Můžete někomu nebo něčemu pomoct. Když si to uvědomíte, třeba se je naučíte mít rád nebo alespoň akceptovat.
Využívejte celý web.
PředplatnéHodně štěstí,
Mirka Čejková
