Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu, když už nevím, jak bojovat s bossingem nadřízeného vůči mé osobě. Ten člověk lže, hledá drobné chyby, pomlouvá, hájí a neřeší, přehlíží velké pracovní průšvihy kolegů, vymýšlí si čím dál nesmyslnější úkoly.
Spousta kolegů to vidí, ale každý se bojí o místo, takže v případě konfrontace do střetu nepůjdou. Vyvrcholením je nespravedlivé hodnocení ve srovnání s kolegy, kteří vůbec neplní zadané úkoly.
Několik důkazů mám, nicméně nevěřím, že naše firma sjedná nápravu. Obrátila jsem se již dřív na vyšší instituci – u nás tzv. linka ochrany zájmů – ta se ale problémy snaží spíše zahladit, že časem vyšumí…
Ředitel mě obtěžoval SMS po pracovní době večer, na mé soukromé číslo, chyby kolegů (jiných manažerů) netrestá, spíše omlouvá a finální zodpovědnost hází na mě. Žárlí na to, že jsem oblíbená u provozních zaměstnanců.
Po odchodu bývalé ředitelky jsem s ním měla tentýž problém už v prvním týdnu. Neměl šanci mě důkladně poznat, ale řekl svůj názor, jak mě vidí: hodnocení v našem interním systému na červenou‑oranžovou.
Pověst osoby, které je potřeba se zbavit, jsem zdědila, protože jsem poukazovala na zásadní přešlapy, hraničící s porušením zákoníku práce u kamarádky bývalé ředitelky. Současný ředitel ji hájí dodnes, přestože měla již několik přešlapů, které nikdo zásadně neřešil.
V případě vašeho zájmu o bližší informace budu vše blíže specifikovat. Odejít zatím nemám kam, přestože aktivně hledám novou práci. Děkuji.
Zuzana
Názor odborníka
Nesoulad s nadřízeným bývá bohužel jedním z nejčastějších důvodů odchodu ze zaměstnání. Obecně: pokud je nějaká situace nevyhovující, máme tři základní strategie, jak se k ní postavit. Začít to milovat, změnit to, nebo odejít. Začít to milovat znamená vnitřně přerámovat situaci do něčeho pozitivního. Je otázkou, nakolik je to ve vaší situaci možné. Zbývá tedy situaci změnit anebo odejít.
Ve formulaci vašeho dotazu mne zaujalo, že jste na začátku použila slovo bojovat a dále vaše líčení, jak jste poukazovala na přešlapy i chyby ostatních a jak na to reagovalo vaše vedení.
Obětní beránci
Když pracuji s týmy a společně řešíme jejich problémy, nejdůležitější informace často zjistíme, když se začneme v rámci týmového příběhu dozvídat více o obětních beráncích: o neoblíbených, perzekuovaných a „odejitých“ členech týmu. Ti často prezentovali kvality, které v týmu z nějakého důvodu nechtěly být viděny a byly zametány pod koberec. Psychologicky bychom mohli říci, že tým na ně projikoval svůj stín. A to se velice pravděpodobně děje i vám ve vaší firmě.
Jistě můžete bojovat za pravdu a principy, pak ale samozřejmě riskujete, že dopadnete jako Johanka z Arku. Tak, jak líčíte situaci, je hranice již přichystána, a pokud bude zapálena, někteří vaši kolegové si přihodí polénko a jiní se budou raději dívat jinam a dělat, že se jich to netýká. Poté, co budete obětovaná na hranici týmové pohody, budete možná prohlášena za svatou – ale pro vás již bude patrně pozdě.
Mít za čím jít
Další možností je přizpůsobit se stávajícím vysloveným i nevysloveným týmovým pravidlům a doufat, že se bouře přežene. Nicméně si nejsem jist, jak by toto řešení bylo v souladu s vašimi vnitřními hodnotami a postoji.
Pokud se rozhodnete odejít, pro vaši psychickou pohodu je důležité mít za čím odcházet: tedy odcházet za něčím a ne od něčeho. Zkuste se zamyslet, jaké parametry by vaše nová práce měla mít a zejména v jaké firemní kultuře byste se cítila dobře. A jak to udělat, abyste na svém dalším místě opět neskončila v roli obětního beránka či Johanky z Arku.
