Dobrý den.
Jsem už poměrně dlouho se svým přítelem, který si se mnou začal ještě když byl ženatý. Nejdřív mě na tuto skutečnost neupozornil, poté mi to však řekl. Rozvedl se, aniž bychom o tom spolu nějak mluvili. Máme spolu dítě a ještě před jeho narozením jsme se zasnoubili.
Přesto nemůžu za žádnou cenu překousnout to, že byl s někým už jednou ženatý. Že už nějaké jiné ženě „patřil“. Vím, že jsem asi blázen, ale každý den se koukám na její fotky, které tu po ní zůstaly. Vrtá mi to hlavou pořád víc a víc. A napadají mě ty stejné otázky. Miloval ji někdy tak jako mě? Proč ji podváděl? Proč s ní byl později nešťastný? Dopadnu stejně jako ona? Skoro jako bych se chtěla dobrovolně trápit. Hrozně mě mrzí i to, že já budu pořád „ta druhá“.
Když se ho na jeho bývalý vztah zeptám, tak mi nechce odpovědět – prý si to nechce připomínat, protože byl hloupý, že si ji vzal a považuje to za svoji největší chybu v životě.
Jak se s tím mám, ale vyrovnat já? Nesnesu pomyšlení na to, že už svatbu měl, ale zároveň ho nechci ztratit.
AndrejkaKa
Názor odborníka
Milá Andrejko,
na problémy, na nepříjemné události nebo na vlastnosti se můžeme dívat z té špatné, ale i z té dobré stránky. Představte si, že vám upadne sklenice a rozbije se. Buď si řeknete: "To je nadělení, jsem tak nešikovná,“ anebo zajásáte, protože máte konečně důvod koupit novou sadu skleniček. Vždy záleží na úhlu pohledu.
Za život vystřídá většina z nás několik partnerů, někteří i několik manželství. Kdybychom se tedy měli trápit těmi, které náš současný přítel měl, tak se nejspíše všichni utrápíme. Zkuste si to otočit a podívejte se na to pozitivně. Jednu ženu už měl, to znamená, že se jako partner nějakým způsobem osvědčil. Manželku pak opustil a zasnoubil se se mnou, takže jsem nejspíše lepší než ona a koneckonců, první manželství můžeme brát jako „nultý ročník“, takže já jsem ta první. Andrejko, váš přítel už svatbu měl, to nikdy nezměníte, přijměte to jako fakt, ale rozhodně si den co den neprohlížejte přítelovy svatební fotky. Tady bych doporučovala fotky zahodit nebo schovat na nepřístupném místě. Neotáčejte se pořád za jeho minulostí. Užívejte si přítomnosti a myslete na společnou budoucnost.
Vy píšete, že partner nechce o bývalé manželce mluvit a vás to očividně trápí. Dle mého názoru si kladete správné otázky. Proč ji podváděl, proč s ní byl nešťastný. Váš přítel možná za vším udělal tlustou čáru a nechce to řešit. Vždyť víme, že muži na to rozebírání moc nejsou. Na druhou stranu vy jste těch nezodpovězených věcí plná a potřebujete znát odpovědi na své otázky. Zkuste o tom příteli říci. Zkuste mu vysvětlit, že vás to trápí a že to potřebujete vědět, alespoň ve zkratce. I mně samotné by přišlo důležité vědět, proč se můj přítel rozváděl, už jen proto abych se mohla vyvarovat případných chyb, které byly fatální a vedly ke krachu jeho vztahu. Nicméně nikde není psáno, že pokud se jedno manželství rozpadne kvůli nepořádnosti ženy, tak druhé skončí stejně, když nebude žena každý den běhat se smetákem. Každý vztah je totiž zcela jiný, každý je unikátní, tak jako jeho „tvůrci“.
Andrejko, držím vám palce a přeji vám, ať se na věci dokážete dívat z té lepší stránky. Kdyby vás ten problém nadále trápil a kdybyste si s ním neuměla sama poradit, nebojte se navštívit odborníka.
Dominika Večerková
