Dobrý deň,
som s partnerom niečo vyše 7 rokov. Momentálne sa nachádzame už dlhšiu dobu vo veľmi zložitej situácii, nakoľko priateľ si odpykáva trest odňatia slobody, čo bude trvať ešte zhruba rok (problémy v práci, ktoré vyústili do podania trestného oznámenia).
Pred jeho vzatím do výkonu trestu sme sa na nejakú dobu rozišli, pretože sme nevedeli inak riešiť vzťahové problémy, z mojej strany došlo k citovému ochladnutiu v dôsledku nedostatku komunikácie – všetky záležitosti, ktoré sme riešili, boli nejasné, alebo sa odkladalo ich riešenie. Po 3 mesiacoch sme zistili, že chceme byť spolu, ale o 1/2 roka už bol vo väzení.
Momentálne som zistila, že mal cca 3 roky paralelný vzťah so ženou, o ktorej tvrdí, že mu nejako pomohla a mal ju aj rád (vo fáze, kedy sme mali vzťahové problémy), došlo aj k intímnemu pomeru, ale nedokázal odísť kvôli jej vyhrážkam, scénam, vydieraniu, že si ona ublíži…
Dôvera je takmer stratená, pritom však stále mám pocit, že máme bojovať, myslím, že z mojej strany napriek všetkému je to láska. On sa vyjadril listom, všetko zosumarizoval, čo bolo a ako (prosila som ho, aby sme ukončili túto „hmlu“ vo vzťahu, tak to vzal „od podlahy“). On si vraj vie predstaviť život iba so mnou, chce bojovať, s ňou to ukončil pred 1 rokom úplne (po vzatí do výkonu trestu).
Keby to bola štandardná situácia, riešili by sme to poradňou. Čo v takejto situácii? Dá sa vôbec takýto problém „ustáť“? Môžeme si poradiť sami? Ako?
Mersi
Názor odborníka
Dobrý den,
pokud jste vy rozhodnutá, že vám za to dotyčný stojí, pak jediné, co je třeba, je mu vše plně odpustit a až se vrátí, začít „jakoby“ znovu. Pokud to zvládnete, máte šanci vztah budovat nově a jinak. Výrok „máme bojovat“ nechápu, jelikož to vypadá, že on je plně rozhodnutý být s vámi, takže bojujete jen vy se svou ztrátou důvěry. Nebo on bojuje také? S čím? Se svou minulostí? Se vztahem k vám? S návratem do „normálního“ života mimo vězení?
Na odpuštění existuje spousta běžně dohledatelných praktických cest, jak realizovat odpouštěcí rituál či něco podobného. Vyberte si, co vám bude vnitřně nejvíce vyhovovat. Pokud vám to nepůjde, vyhledejte někoho, kdo vám s tím pomůže. Obecně je důležité prožít, že odpuštění neznamená posvěcení chování druhého, je to akt „od‑puštění“, nebo „vypuštění“ dané záležitosti z naší psychiky, tzn. situaci již neprožíváme jako emocionálně nabitou. Můžeme z ní však vyvodit důsledky pro další kontakt s danou osobou. V odpuštění nám většinou brání naše ego, ješitnost či vžité myšlenkové stereotypy.
Uvedu několik poznámek obecně k vašemu vztahu. Váš partner je člověk, který vám již delší dobu jako partner nevyhovoval. Jeho chování ho dovedlo do vězení, lhal vám ohledně vztahu. Dlouhodobý paralelní vztah začal někdy v době vaší nespokojenosti s komunikací – možná již tu druhou partnerku měl a to bylo příčinou. Možná, že s ní neskončil on, ale ona, když šel do vězení. Může být nyní velice milý, vstřícný a komunikativní, protože jste jediná, kdo ho drží nad vodou a kdo mu poskytne zázemí, až se vrátí. Může to být úplně jinak, mohl mít smůlu v práci, ve vztazích, nyní si to uvědomil a změnil se.
Jaké máte reálné indicie k posouzení, jak to myslí a zda se opravdu vnitřně proměnil? Co vás vede k tomu znovu mu dát svou důvěru a snažit se vybudovat spokojený vztah? Co se odehrálo, že se ve vás znovu probudil zájem o něj?
Přeji vám hodně štěstí jak nyní, tak hlavně po jeho návratu.
Lukáš Dastlík
