Již třetím rokem jsem bez partnera. Je mi 28 let a chtela bych založit rodinu a potkat životní partnera, se kterým bych zestárla a byla spokojena. Bohužel se mi to nedaří, nevím co dělám špatně, chlapi sice o mě stojí, ale jen si užít a konec. Nechtějí se vázat. Snažím se tuto situaci neřešit a žít si spokojený život i bez partnera, ale čím víc mě přibývá roků, tím je to horší. A moje nároky na partnera se zvyšujou. Jsem naročná, ale když se podívám okolo sebe, tak spousta lidí má také vysoké požadavky na partnerství. Už jsem snad vyzkoušela všechny myslitelné možnosti na seznámení. Přátelé mi říkají, neřeš to, ono to přijde samo, ale tato situace nejde neřešit. Vím, že v životě jsou horší věci, které třeba přijdou, ale pro mě v tuto chvíli je toto zatím zásadní. Můžete mi poradit jak se k této situaci odpoutat a postavit?
Michela
Názor odborníka
Situaci, kterou popisujete zažívá v dnešní době mnoho žen i mužů. Není vůbec jednoduché navázat pevný a spokojený partnerský vztah. Mám pocit, že je to poměrně hodně vázané na fakt, že je v dnešní době téměř každý schopen žít a uživit se sám. Nejsme nikterak nuceni být ve vztahu, na vztahu pracovat, nebo upravit nároky na partnera.
Píšete, že čím jste starší, tím jste náročnější při výběru partnera. Nechci Vás strašit, ale bude to horší. Jste čím dál tím více zvyklá na život single ženy. Nechce se Vám být jen tak s někým. Nechci Vám radit, aby jste začala vztah jen tak s kdekým, to je samozřejmě nesmysl.
Zkuste si vytvořit konkrétní představu vašeho partnera
Zkuste si napsat na papír, koho byste si přála po svém boku. Jaký by měl být, jaký by naopak být neměl? Upřímně – je možné takového muže najít? Není to jen mylná představa, která Vás (aniž byste si to uvědomovala) vzdaluje od jakéhokoliv zkoušení dlouhodobého partnerského vztahu?
Když si hledáme partnera, vysíláme k nim nějaký signál. Není náhodou, že na Vás „letí“ muži, kteří chtějí jen krátkodobou známost. Možná to uvnitř chcete zatím také tak.
Představa dlouhodobého vztahu nás někdy může děsit
Představa dlouhodobého vztahu nás někdy může dost děsit. Důvodů může být mnoho. Bojíme se, že ztratíme možnosti, že se budeme muset příliš přizpůsobovat, nebudeme chtít dělat kompromisy. Jindy se obáváme, že se třeba po čase objeví někdo lepší, a co pak? Nebo máme se vztahem špatnou zkušenost – např. rodiče se rozvedli a my nechceme zažít to samé peklo apod. Strach nás pak vede k tomu, že prostě ty příležitosti k dlouhodobému vztahu nevidíme. Bráníme se mu. Je ideální se o tomhle klidně poradit s terapeutem. Držím pěsti!
