Dobrý den,
ráda bych požádala o názor, jak se postavit k problému na pracovišti. Již 3 roky žiji v partnerském vztahu s kolegou, pracujeme v jedné středně velké firmě, nicméně každý na jiném oddělení, takže spolu pracovně do styku nepřijdeme. Jsme stejně staří, oba přibližně na obdobné pozici.
Ve firmě všichni ví, že spolu žijeme ve společné domácnosti, nikdy to nebyl problém. Při vztahové krizi rok zpátky začal přítel více komunikovat s cca o 4 roky mladší kolegyní (SMS kontakt, pozvání na dovolenou, několik schůzek po práci na drink, večeře). Když jsem se o všem dozvěděla a vyrukovala na přítele, slíbil, že toho zanechá, o nic prý nešlo, jednalo se dle jeho slov o jakýsi únik.
Náš vztah je sice ve fázi rozpadu, ale to není téma tohoto příspěvku. Spíše nevím, jak se k situaci postavit na pracovišti. Přítel mi slíbil, že práci opustí, ale zatím se k ničemu nemá. Kolegyně dělá, jakoby nic, zatím jsem ji nekonfrontovala s tím, že o všem vím. Moje pozice ve firmě je silná, pokud budu chtít, slečnu vyhodí. Denní kontakt s ní je mi nepříjemný, do práce chodím nerada a občas mám úzkostné stavy.
Ráda bych celou situaci zvládla s gracií a bez hysterie, slečnu bych ráda konfrontovala, ale nevím, jestli zvládnu působit ve stejné práci dál s pocitem, že jí toto prošlo, protože jsem toho názoru, že toto se prostě nedělá, a to už vůbec ne na juniorní pozici ve vztahu k seniornímu člověku. Přesto váhám, jak se zachovat. Děkuji za názor.
Adéla
Názor odborníka
Milá Adélo,
Děkuji, že jste se rozhodla napsat do poradny. Ráda bych vám napsala něco, co vám pomůže lépe se zorientovat ve vaší situaci.
Píšete, že váš vztah je v rozpadu, ale to, co chcete řešit, je situace na pracovišti. Chápu, že může být pro vás velmi nepříjemné chodit do práce a potkávat tam slečnu, která se z vašeho pohledu nezachovala fair. Přemýšlím, z jakého důvodu ji chcete konfrontovat a co od toho očekáváte. Anebo jakého zadostiučinění by se vám dostalo, kdybyste využila svého vyššího postavení v práci a slečnu by propustili.
To, že máte potřebu takto situaci řešit, mě vede k otázce, zda je váš vztah s přítelem definitivně vyřešen. Když jsem četla váš dopis, připadalo mi, že jste se s přítelem rozešli a nějakým způsobem jste se dohodli i na tom, jak to s vámi bude nadále v práci. Zároveň si všímám, že píšete o vztahu, jako by pořád trval, i když ve fázi rozpadu. Vím, že jste psala, že téma partnerství není předmětem tohoto dopisu, ale myslím, že bez toho se nemůže vyřešit ani situace na pracovišti.
Adélo, zmiňujete, že máte občas i úzkostné stavy. Nepíšete vůbec, s jakými emocemi a myšlenkami se vlastně potýkate, ale hádám, že vás celá situace hodně trápí. Napadá mě, že si možná z nějakého důvodu bráníte v projevení opravdových emocí. Osobně si nemyslím, že by bylo nutné potlačovat to, co opravdu cítíte pro zachování tváře. Pro koho potřebujete vyjít s grácií? Už tento dopis jste formulovala tak elegantně a neutrálně, že jsem v prvním okamžiku podlehla dojmu, že řešíte pouze pravidla fair play a spravedlnost.
Pokud máte potřebu kolegyni konfrontovat, tak to udělejte (klidně bez grácie) a sama uvidíte, jaké emoce se dostaví. Možna se vám pak uleví, když ze sebe dostanete to, co vás trápí a bolí. Co si ale já myslím, že by vám pomohlo nejvíce, je dovolit si prožitek, který rozchod doprovází, a čas na vyrovnání se se situací.
Přeji vám mnoho štěstí v nadcházejícím novém roce, držím palce za uspokojivé vyřešení situace.
Agata Čadková
