Dobrý den,
můj problém se podle mě týka velké skupiny lidí. Soudím podle mých známých, kamarádů. Ve zkratce – jde o to, že nedokážu navázat vztah. Považuji se za celkem atraktivní, ale podle okolí soudím, že budu i trochu „střelená“.
Pokaždé se zdá být vše v pořádku. Píšeme si, chodíme spolu ven, ale z ničeho nic to začně upadat, až se kontakt přeruší. Samozřejmě, že i já jsem tohle několikrát udělala. Nebyla jsem spokojená s vlastnostmi, chováním nebo i jenom vzhledem dotyčného. Vím, že nemohu hledat dokonalost, protože nikdo takový neexistuje, ani já. Ale ráda bych se přiblížila k nalezení „ideálního partnera“.
Nevím, zda‑li moje neúspěchy pramení z několika nepovedených vztahů. Ten poslední se ani nedá nazývat vztah, spíš šlo jenom o sex, ale zamilovala jsem se. Jenomže on byl zadaný a mě měl jenom pro potěšení. Od té doby mi dlouho trvalo odpoutat se od něj. Ačkoli už spolu nespíme, vídáme se, protože máme společné kamarády. Bylo to opravdové zklamání. Nedokázala jsem myslet na někoho jiného. Později, když jsem se pokoušela psát si s muži, to vždy uvízlo na mrtvém bodě.
Všimla jsem si toho, že když objevím muže, který se mi zalíbí, okamžitě se snažím ho dostat. Věnuju tomu maximum svého času. Ale nikdy to nedotáhnu do zdárného konce. Možná že v tom zpočívá můj problém. Když něco chci, musím to dostat za každou cenu. Cítím potřebu s někým být, protože se zároveň cítím osamocená. Již přes rok jsem neměla vztah jako takový. Ráda bych svůj čas věnovala někomu jinýmu než jen sobě.
Saša
Názor odborníka
Dobrý den, Sašo,
píšete o svých zkušenostech ve vztazích a o tom, že je pro vás těžké partnera najít. Respektive, že to často na začátku už při seznamování vše nějak vyšumí, nedopadne. Partnerské vztahy jsou oblastí života plnou nepředvídatelných událostí, zvratů, objevů.
Myslím, že jsou pro nás všechny určitou výzvou. Výzvou, jak dokázat být s druhým, jak se umět otevřít, sdílet intimitu. A to nejen intimitu fyzickou, ale i intimitu duševní. Čím vice se otevíráme druhému, tím vice jsme konfrontováni i sami se sebou, se svými krásnými, ale i těmi složitějšími, někdy dokonce temnými stránkami.
V partnerských vztazích se často projeví hlubší vzorce, kterési s sebou neseme z dětství a předešlých vztahů. Někdy může být důležité a osvobozující tyto vzorce rozklíčovat a přestat tak být pod jejich skrytým, neuvědomovaným vlivem. Tady může být spolupráce s psychoterapeutem opravdu užitečná. A nejen to, objevování sebe sama může být dobrodružstvím, které vás zaujme.
Správně si všímáte, že vaše předešlá zkušenost ovlivňuje současné prožívání, chování, navazování vztahů. Často je to tak. Někdy se předešlá zkušenost hodí a pomáhá nám, jindy nás brzdí a omezuje. Je pochopitelné, že po zklamání ve vztahu následuje období, kdy důvěru znovu hledáte. Píšete o svém posledním vztahu se zadaným mužem, který vás měl jen pro potěšení. Napadají mě otázky. Bylo to tak od začátku? Uvědomovala jste si, že z partnerovy strany to tak je? Co jste si sama říkala? Co vás ve vztahu drželo? Očekávala jste víc?
Taky píšete o své zacílenosti na toho, koho chcete. Když ho chcete dostat za každou cenu, jaký to má asi dopad na toho chtěného? Jak to děláte? Jak vypadá to chtění v akci? Jak asi zapůsobí na váš protějšek, na potenciálního partnera? Jedna z věcí, která mě napadá, je, že se může uleknout. Muži někdy chtějí být lovci, být těmi, kteří dobývají. Představuji si, že to může být obtížné v situaci, kdy se muž cítí sám “loven”.
Chtění může mít svou stinnou stránku. Když někoho hodně chci a “jdu po něm”, můžu být méně vnímavý a citlivý na jeho reakce, na jemnou hru signálů. Mohu dokonce přehlédnout některé vlastnosti potenciálního partnera. Můžu být slepý vůči tomu, jak to myslí on se mnou. Je pak možná jednodušší skončit v něčí náruči s nadějí, že to se mnou myslí vážně, a při tom, kdybych se díval pozorněji, tak bych viděl, že z jeho strany šlo jen o aférku.
Oceňuji váš zájem o pochopení toho, jak to se vztahy vlastně je, jak je to u vás a pro vás. Tyto otázky se vinou životy nás všech a já mám vždy radost, když mohou být vztahy o kousek jednodušší, šťastnější, více naplňující. Přeji to i vám.
Ať se vám daří nacházet tu svou cestu, jak být s druhým v tom snad nejintimnějším spojení, jakým je skutečný partnerský vztah.
Pomohl vám článek?
