Dobrý den,
se současným přítelem jsem již tři roky. Když jsme se poznali, byl pro mě ideál. Je o jedenáct let starší než já, velmi pohledný, mužný a zábavný. Myslela jsem si, že to bude „ten pravý“.
Postupem času však některé věci vedly k tomu, že jsem k němu začala ztrácet důvěru. V první řadě se hodně těžko vyrovnávám s nevěrou a představa, že by mi byl partner nevěrný, je pro mě hodně bolestivá.
Přítel jezdí na montáže, takže se přes týden nevidíme. Občas jsem měla nějaké podezření, že vyhledává společnost jiných žen, zejména pokud je trochu posilněn alkoholem. Jednou jsem se mu podívala do telefonu a zjistila, že psal SMS zprávy nějaké slečně bydlící v městě, kde zrovna pracovali – byl to flirt se snahou domluvit se opět na brzkém shledání.
Problém jsem s ním řešila, snažil se vše zapírat a různě se vymlouval. Hodně špatně to snáším a pokaždé, když je někde sám a jde pít, nemůžu se ubránit těm nejhorším představám.
Jednou mě kontaktoval jeho kamarád s tím, že mu přítel dluží peníze. Poté, co jsem s ním situaci probírala, mi ve výsledku ještě vynadal, proč jsem kamarádovi neřekla, ať mě s tím neobtěžuje, že je to jeho problém. Začaly se ale objevovat i další dluhy, které neustále zapírá.
Pokud s ním chci něco takového řešit, ihned rozpravu ukončí a odmítá se o čemkoliv bavit. Chci vztah ukončit, protože se necítím šťastná, ale pořád přítele miluji. Vím, že do budoucna by mi vztah přinášel jen problémy, ale myslím na to, co bude dělat, když spolu nebudeme, jak to zvládne on i já. Nedokážu se odhodlat a opustit ho…
Míša
Názor odborníka
Milá Míšo,
abych pravdu řekla, poměrně dlouho jsem přemýšlela, jak vám odpovědět, protože se vlastně na nic neptáte. Píšete, že chcete vztah s přítelem ukončit, ale na druhou stranu, že se k tomu nedokážete odhodlat a že přítele stále milujete. Nemohu vám říci, co máte udělat, mohu však nabídnout pár řádků k zamyšlení.
Podle mého názoru je zřejmě tou nejdůležitější věcí ve vztahu důvěra. Vy píšete, že jste ji začala ztrácet. Uvažovala jste nad tím, jak by si ji mohl partner opět získat, respektive za jakých okolností mu začnete opět věřit? Zkuste se nad tím zamyslet a případně mu to i sdělit.
Pokud to chápu dobře, váš partner není příliš otevřený diskusi, nicméně za pokus to snad ještě stojí. Usuzuji z toho, že píšete, že sice nejste šťastná, ale že ho stále milujete. Dá se tedy předpokládat, že kdybyste mu začala opět věřit a kdyby se vyřešila i situace s dluhy, můžete s ním být opět šťastná. O problémech se ale musí mluvit, jinak většinou nemůžeme najít vhodné řešení.
Píšete, že víte, že by vám do budoucna vztah přinášel jenom problémy. Ptám se tedy, je pro vás taková perspektiva přijatelná? Jste schopná kvůli lásce obětovat své osobní štěstí?
Je pochopitelné, že rozhodovat se po třech letech vztahu, zda ho ukončit nebo v něm pokračovat, je velice složité. Pokud si chcete utřídit myšlenky, zkuste si třeba napsat pro a proti. Do jednoho sloupce si napište, proč ve vztahu pokračovat, do druhého proč ne. Hezky se vám pak ukáže, zda převažují pozitiva nebo negativa.
Pokud byste se stále neuměla rozhodnout a trápila se tím, doporučuji návštěvu psychologa, který vám nabídne odbornou pomoc.
Ať se vše vyřeší k vaší plné spokojenosti,
Dominika Večerková
