Už nějaký čas mě trápí sexuální život s partnerem, nevím si rady. Jde o to, že spolu spíme velmi málo, a když ano, mnohdy jde spíše o rychlovku, kdy ještě než se vzruším, je konec. Děti nemáme, společného času máme spoustu. Jsme spolu tři roky, přítel je o pět let mladší. Vše ostatní funguje hezky.
Sex mám ráda a snažím se, aby se to líbilo nám oběma, mnohdy se věnuji jen jemu a „nečekám nic na oplátku“. Jenže když dlouho opomíjí mé uspokojení, jsem víc a víc podrážděná a nakonec vybuchnu nebo jsem jiným způsobem nepříjemná, protože mě mrzí, že pro něj není zdaleka tak automatické, abych se cítila dobře i já.
Vysvětlovala jsem mu to, také jsem to zkoušela neřešit a dávat bez očekávání, nebo jsem naopak byla chladná, protože jsem nechtěla znovu zažít zklamání a následné výčitky, co mi zase je… ani jedna z věcí nic nezměnila. Naopak je mi čím dál trapnější se připomínat, že na mě se jaksi opět zapomnělo. Přítel se cítí ukřivděně a jeho odpověď je většinou tak mi to nedělej, taky to nemusíme dělat vůbec a podobně.
Nutí mě to víc a víc přemýšlet o nevěře, přitom vím, že to není řešení. Vyvolává to ve mně až zoufalé plačtivé stavy, kterým se ale nedovedu bránit, i kdybych je považovala sebevíc za přehnané, vždyť přece o tolik nejde… Snažím se sytit i jinak a hledat, co je pod mou touhou po milování, ale přijde mi, že některé věci zkrátka nahradit nejdou.
Mrzí mě, že zazdívám důležitou část mého já a celkově hlubší prožívání intimity, a bojím se, že to jednou bouchne. Nedovedu si představit, jaké to bude, až budeme mít děti a času a nálady bude ještě méně. Partner říká, že je takto spokojený. Co dělám špatně, jak si pomoci?
Petra, 31 let
Názor odborníka
Zdravím, Petro,
a děkuji vám za dotaz. Mám‑li být úplně upřímná, zajímalo by mě, jestli je váš partner takhle sebestředný i jinde než v posteli. Alespoň mně totiž připadá, že v sexuální oblasti se mu líbí spíš brát než dávat. Myslí na sebe a na své potěšení. Chce, abyste ho nasytila, on vás ale sytit nechce. Neobtěžuje se ani.
Takže by mě vážně zajímalo, jestli takový je (nebo není) i v jiných oblastech vašeho spolužití. Pokud takový v jiných oblastech není, pak bych si představovala, že bude rozumět vašemu rozladění a vaší touze po tom, abyste taky od něho něco dostala. Vždyť jinde a jindy toho schopen je.
Pokud ale je váš přítel takový i v jiných oblastech života, pak bych si tipla, že už jiný nebude. Jste spolu tři roky a je to pořád stejné, nic se nemění – ani když jste trpělivá, ani když se zlobíte, ani když vysvětlujete.
Zdá se, že váš přítel má pocit, že takhle s vámi může zacházet. Že to vydržíte, že neodejdete, že si to přetrpíte a budete dál dávat a nic nežádat zpět. Možná že v jiných (nesexuálních) oblastech vám to ale nevadí. Třeba se o něho ráda staráte a máte ráda, když bere. Tam třeba nepotřebujete, aby příliš dával. Nevím.
Když jeden dává a druhý jen bere a nedává zpět, tak je to jednostranný, nevyvážený vztah. To vy cítíte a jste z toho nešťastná. Váš přítel je o pět let mladší, než jste vy. Zajímalo by mě, jak jste se dali dohromady, kdo koho oslovil a kdo koho získal. Zajímalo by mě, kdo se o koho více stará. No prostě by mě zajímalo, jestli není váš postelový vztah odrazem vašeho celkového vztahu.
Tuhle vztahovou dynamiku je samozřejmě nejlepší probírat osobně s nějakým psychoterapeutem. Potřebovala byste si o tom trochu popovídat, abyste si udělala jasno v tom, jaký váš vztah vlastně je, a vyjasnit si, kudy dál. Skrze to také můžete nahlédnout, jaký je váš vlastní podíl na takovém vztahu.
Držím pěsti.
Leona
