Přede dvěma lety jsem zažila největší a nejbolestnější zklamání svého života. Žili jsme s manželem normální vztah, vychovali dceru, postavili dům a byli i celkem úspěšní ve své práci.
Krátce po narození dcery jsem se zamilovala do jiného muže (můj manžel byl neustále na služebních cestách). Dva roky jsem se s ním tajně scházela, v té době se rozváděl. Mně ale došlo, že manžela mám ráda a že od něho nedokážu odvést dceru. Manželovi jsem to řekla, vypadalo to, že to ustál.
Před dvěma roky jsem na skypu zjistila, že se často baví se svou první láskou, která emigrovala. Na služebních cestách do zahraničí ji manžel navštěvoval a stali se se milenci. Nic zvláštního, až na to, že to trvalo 25 let.
Ona žije celý život sama, nepracuje, je na podpoře. Můj muž ji navštěvoval tak čtyřikrát ročně, někdy přijela do Prahy. Manžel ji finančně podporoval, vozil jí drahé dárky.
Náš vztah byl chladný, ale po všech stránkách ucházející. A teď moje otázka. Může vůbec taková zrada přebolet? Kde jsem udělala chybu já?
Vanda, 65 let
Názor odborníka
Milá Vando,
ve vašem příběhu popisujete „normální… po všech stránkách ucházející… byť chladný“ vztah s vaším mužem. Společně jste prošli důležitými životními událostmi, podařilo se vám vybudovat to, co jste zřejmě v zásadě chtěli – dostatečně dobré zázemí pro to, abyste vypravili do života dceru, realizovali se v práci a pravděpodobně i pro mnoho dalších oblastí, o kterých zde nepíšete.
Zvládli jste také velmi náročná období vašeho vztahu, kdy jste měla malou dceru a muž byl často pryč, poté váš vztah k jinému muži. Manželství bylo funkční i v době, kdy měl váš muž dlouhodobý paralelní vztah s jinou ženou. Připadá mi, že to vůbec není špatná bilance, jakkoliv je to nyní pro vás těžké.
Jak se to stalo?
Kladete si otázku, kde jste udělala chybu. Váš popis událostí by mohl svádět k domněnkám, že manželovo vztahové selhání má přímou souvislost s tehdejší nevěrou vaší. Také vy sama svou nevěru zdůvodňujete manželovým chováním (nebyl dostatečně přítomen). Jenže takhle to nefunguje.
V každé situaci jsou naše rozhodnutí ovlivňována především mírou naší zralosti, odpovědnosti vůči sobě samému i druhým a aktuálními prioritami. Události minulé se nám mohou hodit ke zdůvodnění našeho počínání, ale reálný vliv na něj nemají zdaleka tak velký.
Spíše než hledat jednotlivé vlastní chyby bych tak ve vaší situaci doporučila zaměřit se na to, co aktuálně potřebujete ve vztahu i celkově v životě a zda jste ochotna pokusit se v manželství pokračovat, nebo je pro vás či pro manžela tato možnost uzavřena.
Následky nevěry
Neumím vám odpovědět na otázku, zda a kdy konkrétně vás může taková zrada přebolet. Obecně to samozřejmě možné je. Mnoho párů se odhalenou nevěrou jednoho z nich nakonec „prokouše“, přestože to představuje dlouhé, bolavé období postupného obnovování ztracené důvěry.
Závisí to na postojích a ochotě pracovat na vztahu u obou dvou manželů. Doporučuje se hlavně trpělivost, neočekávat, že vše po chvíli přebolí. Soustředit se na praktické fungování, pomoci mohou i vzpomínky na hezky prožitá společná období a zaměření pozornosti na to, co se ve vašem vztahu dařilo.
Odborníci současně varují před dlouhými debatami a výčitkami a vybízejí k vědomému vytvoření si způsobů, jak se bránit bolestným pocitům zrady a ublížení, které se čas od času vracejí.
Využívejte celý web.
PředplatnéVy jste se o manželově nevěře dozvěděla před dvěma lety a dotaz pokládáte nyní. Vypadá to, že se tedy již dva roky pokoušíte se situací vyrovnat, přesto se nadále trápíte (bez ohledu na to, že z dotazu není jasné, zda jste s manželem spolu, nebo jste se definitivně rozešli). Zřejmě jste již vyzkoušela různé vám známé strategie, jak si pomoci.
Ráda bych vás podpořila v tom, abyste na to nebyla sama. Nezávislý odborník by vám poskytl bezpečný prostor pro sdílení a uvolnění emocí s nevěrou spojených. Ve spolupráci s ním si můžete rozšířit spektrum způsobů vyrovnání se s tak náročnou životní situací, jako je odhalený paralelní vztah manžela, a udělat si i jasno v tom, jak chcete dál v životě a vašich vztazích pokračovat.
