Dobrý den,
mám přítele, jsme spolu více než rok a půl. Je mu 26 let a vystudoval vysokou školu. Když jsme spolu začínali, byl závislý na marihuaně a alkoholu, nyní je závislý na mně. Nemůžu nikam jít bez něj, kdykoliv může, jde se mnou.
Je nemluvný, nedá se s ním nic řešit, neumí nic zařídit, vše musím obvolat a vyřešit sama. On si dělá vše po svém – když si o něčem myslí, že je to správně, tak to tak udělá, i když je to špatně. Kvůli tomu ho vyhodili z jednoho zaměstnání, protože jeho přístup vedl k nehodě, které se dalo zabránit, kdyby poslouchal ostatní.
Ze strachu, že ho skrz to opustím, začal doma plakat a zadržovat dech – prý si myslí, že tak umře. Pár dní ještě uvažoval, že se zabije, a pak ho to přešlo.
Našel si novou práci a nechá tam sebou zametat. Upozornila jsem ho na to, ať to nedělá, že ho pak kolegové budou využívat. Pohádali jsme se kvůli tomu, skočil mi na postel, otevřel okno a už měl nohu na parapetu. Bydlím v šestém patře, kdybych ho nechytla, byl by mrtvý.
Uvědomuje si, že mě vydírá sebevraždou, ale tvrdí, že je to v pořádku a že beze mě prostě žít nebude a problém nemá. K odborníkovi odmítá jít, prý by mu stejně nic neřekl. Už nevím, co s ním mám dělat…
Valérie
Názor odborníka
Dobrý den, Valérie,
oceňuji vaši odvahu svěřit se se svým trápením hledat cesty z něj. Určitě to není jednoduché, zvládat doma tak velkou zátěž.
Předně bych vás chtěla ujistit, že nejste odpovědná za žádné konání druhých lidí, ať je jakékoli, což jistě sama víte. Přesto také rozumím, že alespoň pokus vyhnout se jakékoli hrozbě možnosti sebeublížení partnera je velmi rozumným a sebezachovávajícím postojem.
I pro mě psát názor není snadné, neznám ani vás a vašeho přítele, ani okolnosti vašeho vztahu. Z vašeho dopisu není zcela jasné, co vlastně očekáváte, jestli se s přítelem chcete rozejít a hledáte cesty, jak bezpečně odejít ze vztahu, nebo zda s přítelem chcete zůstat a hledáte možnosti, jak by se mu dalo pomoci.
Vzhledem k tomu, že možnost odejít ze vztahu nebyla výslovně zmíněna, budu se v následující odpovědi zabývat možnostmi pomoci vztahu s přítelem a rozšíření možností vás obou v něm.
Z vašeho popisu vnímám některé velmi cenné vlastnosti vašeho přítele. Umí si jít si za svým názorem a nebojí se udělat chybu, umí se ze svých chyb také poučit. Oceňuji, že se přítel dostal ze závislosti na marihuaně a alkoholu. Jak se mu to podařilo? Jakou roli jste v tomto procesu hrála vy?
Jaké byly vlastně jeho silné stránky, díky kterým jste spolu začali chodit? Co vás na něm zaujalo a které z těchto vlastností přetrvaly dodnes? Zkusila jste mu někdy říci, jak se vedle něj a jeho projevů cítíte? Určitě znáte, jen na okraj zmiňuji: Je užitečné hovořit vždy o svých pocitech z chování druhého, zřídka až nikdy o jeho osobě. Tedy: Když ty děláš …, já se cítím…
Napadá mě v souvislosti s vyjadřováním vlastních pocitů, přání, tužeb, cílů do budoucna také hra, varianta „na pravdu“, v níž můžete ve formě vzájemné výměny ve hře hovořit o svých snech o vztahu, budoucnosti, o tématech, které vás naplňují a hledat společné průsečíky.
Také můžete zkusit příteli napsat dopis, kde zdůrazníte všechny jeho silné stránky a krásné chvíle, které jste spolu prožili (dovedu si představit, že o stejný dopis pro posílení jeho pozitivního vnímání světa požádáte i některé další lidi a tyto dopisy předáte společně se svým – využití tohoto nápadu podléhá vašemu posouzení z hlediska vašich vztahů, tedy zda by se přítel zlobil nebo ne, že jsou do vašeho intimních záležitostí vtahování i ostatní lidé), v dopise zdůrazníte své touhy, hodnoty a cíle pro další život.
Píšete, že přítel chce být stále s vámi. Jakto? Jak zvládá odloučení od vás, když nejste doma? Nemá či neměl sám nějaké přátele? Koníčky? Měl je někdy v minulosti? Je to někdy jinak? Existují chvíle či dny, kdy má vlastní plány? Pokud ano, určitě je na čem stavět.
Využívejte celý web.
PředplatnéPíšete, že přítel odmítá jít k psychologovi, co by se ale dělo, kdybyste problém ve vztahu vzala obrazně na sebe a zkusila k němu zajít sama, popř. požádala svého přítele, abyste tam někdy společně zašli? Je však třeba si dát pozor, psycholog by neměl (ani skrytě) stranit nikomu z vás – ve chvíli, kdy by přítel vnímal jakékoli spojenectví vás a psychologa, byl by to patrně jeho poslední pokus experimentovat v této oblasti.
Přeji mnoho odvahy, rozvahy a naplno prožité jaro s vyřešením potíží,
Stanislava Ševčíková
