Dobrý den,
posledních pár let jsem se zabýval hlavně tím, abych se nějak uchytil a nastartoval smysluplnou kariéru. Dlouho jsem tápal a nemohl najít správnou cestu, ale podařilo se a teď mám práci, která mě naplňuje, a jsem dobře finančně zajištěný.
Asi se můžu radovat a gratulovat si, jenže mě trápí jedna věc: jsem sám.
Jsem od narození dost introvertní. Vždy jsem se pohyboval hlavně v úzkém kruhu dobrých přátel. Mezi nimi dokážu být hodně komunikativní a otevřený a myslím, že jsem i oblíbený. Kvůli práci jsem se však musel přestěhovat do jiného města a opustit své dosavadní přátele. Toto rozhodnutí nebylo jednoduché, ale už je konečné a jsem s ním zcela smířený.
S přáteli jsem kontakt samozřejmě nepřerušil: jezdím je často navštěvovat. Problém ale je, že je to taky můj jediný společenský život. Chtěl bych si najít přátele i v místě současného bydliště. Poznat nové lidi a trávit volný čas s nimi. Nevím ale, jak toho dosáhnout.
Kolegové v práci jsou všichni o generaci starší, mají rodiny a žijí úplně jiný život. Sportovat sice chodím mezi lidi, ale stejně jsem tam sám. Za kulturou chodím taky, opět jsem tam ale sám. Začal jsem hodně cestovat – sám.
Navázat s někým i obyčejný rozhovor se mi nedaří. Zkoušel jsem už dokonce i seznamku, kde jsem upřímně popsal svoji situaci. Nikdo se mi neozval.
Trvá to už víc než rok. Vím, že mi takto asi moc neporadíte, ale neexistuje něco obecného? Jak bych mohl změnit své chování, abych zvýšil šanci navázat nové kontakty? Budu vděčný za cokoli.
Oskar
Názor odborníka
Dobrý den Oskare,
píšete o tom, jak jste si postupně budoval kariéru, našel práci, která vás naplňuje, a přestěhoval se do místa, kde nikoho neznáte. Rád byste nyní navázal kontakt s novými lidmi tam, kde bydlíte, ale nedaří se vám to. Chcete obecnou radu pro to, jak změnit své chování a navázat tak nové vztahy.
Hledat to, co spojuje
Pravděpodobně vás zklamu, protože univerzální radu pro navazování kontaktu a vztahů s lidmi neznám. Každému funguje něco jiného. Co však lidi obecně spojuje, nebo přiměje ke sdružování, je často věc, kterou spolu mohou sdílet.
Může to být společné téma hovoru, společné zájmy, podobné názory. Také to ale mohou být podobné povahové rysy, nebo jednoduše, když se spolu dva lidé cítí příjemně. Když lidé cítí, že mají něco společného, bývají si blíž. Mohou si postupně více důvěřovat a mají chuť se blíže poznat: trávit spolu čas. Někdy tedy pomáhá hledat, všímat si a rozvíjet v dialogu s druhým to, co máme společné.
Těžit ze zkušenosti
Píšete, že jste introvertní a cítíte se dobře spíše v úzkém kruhu blízkých přátel. Musí to pro vás být mezi lidmi, které tolik neznáte, zřejmě těžké.
Možná by pomohlo zjistit, čím to, že se s vašimi přáteli cítíte dobře? Když se s někým z nich bavíte, jak to, že si s ním rozumíte? Jak se to děje? Co máte s někým společného, co vás k někomu prožitkově přibližuje a co vás naopak vzájemně oddaluje? Co při vzájemné interakci rozhovor rozvíjí a co naopak uzavírá?
Když si některé z těchto otázek zodpovíte, možná pak pro vás bude snazší navázat – byť zpočátku i banální – rozhovor s někým novým z vašeho nynějšího okolí. Časem se můžete domluvit na nějaké společné aktivitě a blíže se poznat, případně se skrze něj připojit k určité skupině lidí. Můžete zkusit zopakovat i to, co nevyšlo (například to znovu zkusit se seznamkou, či vícero seznamkami).
Nové kontakty lze stejně tak navázat třeba prostřednictvím různých seminářů, kurzů, či skupinových volnočasových aktivit, které probíhají poblíž místa vašeho současného bydliště.
Trpělivost sám se sebou
Neznám vaši situaci, ani to, jaké to pro vás prožitkově je, navazovat nové kontakty a utvářet vztahy. Jak se u toho cítíte, co je například pro vás v tomto ohledu nyní nejtěžší – co konkrétně byste potřeboval překonat. Přijde mi ale fajn, že když se vám nedaří dosáhnout toho, co potřebujete a chcete, hledáte různé cesty k nalezení řešení. Svojí odpovědí vás chci proto povzbudit: k vytrvalosti, odhodlání, ale i k vlídné trpělivosti ke své současné situaci.
Přeji, abyste nalezl cestu, která vás dovede blíže k novým lidem a k tomu, co nyní chcete.
Vše dobré,
Veronika Šuráňová
