Minulý rok v prosinci mi přítel oznámil, že se schází s jinou ženou, ale že s ní zůstat nechce a zároveň nechce, abych odešla. Hodně mě to dostalo, navíc ten způsob, proč mi to říkal, když s ní nechce být. Pomalu se z toho dostávám, přítel s ní už asi není, je vidět rozdíl v jeho chování. Ale stejně – když bude chtít, ten čas si vždy najde, a já to neovlivním. Pokaždé, když někam jede pracovně, tak se užírám myšlenkami, že jede za ní. Přes den mám dost práce, tak je to ok, ale ty večery, než se vrátí, to je pro mě někdy peklo. Nechci mu zbytečně večer volat, protože když nebude moct a nezvedne mi to, tak je mi ještě hůř. Taky nechci, aby měl pocit, že ho kontroluji. Jak se mám se svou situací vyrovnat?
Adélka
Názor odborníka
Dobrý den. Vaše vyprávění ve mě vyvolalo mnoho otázek a také velké přání, aby se vám s touto situací opravdu podařilo vypořádat, jak jste napsala. Asi vám nenabídnu nějaký jednoduchý návod na to, jak zvládat vaši situaci, i když to je možná něco, co byste si nejvíc přála. Ale z toho, že situaci zvládáte řešit už tolik měsíců a stále máte chuť ji řešit dál, z toho věřím, že vám mohu nabídnout některé své otázky a úvahy a vy sama rozhodnete, které z nich se vám nehodí a které můžete nějak využít při vytváření nějakého dobrého pohledu na věc, který vám bude vyhovovat.
Nejprve mě napadlo, že vám na tomto vztahu skutečně záleží a bylo by jistě zajímavé vědět víc o tom, v čem je pro vás ten vztah cenný, jaké různé životní překážky jste už spolu s přítelem překonali a čím je váš vztah naplňován, co máte společného, že jste jeho oznámení o schůzkách s jinou ženou dokázala překonat, i když to bylo nepochybně těžké. Jinými slovy, kvůli jakým věcem to stálo za to, zůstat spolu a jít dál společně.
K tomu se také nabízí otázka, jak jste to vlastně spolu překonali – jak to doteď děláte, že spolu jste, po tom, co vám to oznámil? Říkám spolu, protože z toho, co píšete, je vidět, že se o to snažíte oba – říkáte, že se jeho chování nějak změnilo k lepšímu; vy zase nechcete z tého zkušenosti vyvodit to, že jej budete kontrolovat a budete nedůvěřivá. Co by ještě dalšího mohl on dělat jinak, než dělá teď, aby jste mu mohla důvěřovat a nezažívala peklo, jak to nazýváte? Napadá vás nějaká věc, která by vám mohla ulevit a kterou má on skutečně v moci, o kterou byste ho mohla třeba požádat?
Tím se dostávám k další věci, o které jsem přemýšlela – jak jste o tom spolu mluvili, když vám to tehdy oznámil? A můžete o tom i teď spolu hovořit, nebo jste se třeba na něčem tehdy dohodli a od té doby o tom raději nemluvíte? Byla by to pro vás úleva, moci se mu s některými svými starosti svěřit, starostmi, které jste získala od té doby, co Vám to oznámil? Říkám si, jestli by se divil, že takové starosti máte, nebo jestli o nich třeba nějak neví. Také mě napadlo, že kdybyste se mu se svými obavami svěřila, mohl by to pochopit jako projev vaší důvěry, že se mu s tím svěřujete a že jej zvete, aby vám s tím pomohl. A jako svěření se mu s tím nemyslím nějaké SMS, když už jste v té situaci, že cítíte „peklo“, ale někdy si pěkně v klidu sednout a povídat si o tom.
Abych nějak shrnula, kam mě tyto úvahy dovedly… váš vztah prošel nějakou silnou zkušeností, kterou jste se rozhodli zvládnout a nerozcházet se, na tom se shodujete. Teď vám jde především o to, jak to udělat, aby jste se v tomto vztahu mohla cítit příjemně a pociťovat ke svému partnerovi důvěru. Nechcete svobodu ubírat ani jemu, kontrolovat jej, ale přesto vás to teď trápí a hledáte pomoc… Je to jistě důležité období vašeho vztahu, může hodně ovlivnit důvěru a nedůvěru mezi vámi a oceňuji, že jste se rozhodla na to nebýt úplně sama, třeba v této poradně.
Z vašich slov zní silné odhodlání to překonat a já věřím, že se vám to podaří, když na tom budete pracovat – třeba společně s přítelem. Pokud by vám nestačila má odpověď, radím vám obrátit se na nějakého odborníka, který by s vámi v rozhovoru mohl lépe prozkoumat možnosti, které teď máte a objevit nové, které byste třeba mohla mít. A lépe – které byste mohli mít vy dva. Přeji hodně úspěchu!
