Dobrý den,
vím, že sem lidé píší i s většími problémy, ale i tak jsem se rozhodla se s tím mým svěřit. Před třemi měsíci se se mnou rozešel partner, byli jsme spolu dva roky. Není to nijak zvlášť dlouho, ale já ho opravdu milovala. Asi po dvou týdnech po našem rozchodu jsem se dozvěděla, že už má novou přítelkyni – mimochodem slečnu, se kterou se seznámil již za našeho vztahu. Ani nechci moc rozmýšlet nad tím, jestli s ní něco měl už za našeho vztahu. Tvrdí mi, že ne.
Na druhou stranu jsem něco takového asi mohla čekat. Vím, že můj teď už bývalý partner si v posledních šesti letech vždy po rozchodu našel hned někoho jiného. Jen já jsem si myslela, že mezi námi je to jiné, že se mnou bude navždy.
No jo. Po tom, co jsem se tohle všechno dozvěděla, jsem s ním úplně přestala asi na měsíc komunikovat. Neviděla jsem ho asi dva měsíce. Občas si poslední dobou napíšeme, ale opravdu málo. Já se rozhodla úplně změnit prostředí, abych na to všechno zapoměla, a odstěhovala se. Nebylo to jen kvůli němu, roli v tom hrála i nová práce. Ale říkám si – nebudu toho jednou litovat? Až to jednou všechno přejde? Nenechala jsem tam jen jeho, ale i přátele.
Je zkrátka tato radikální změna života to správné?
Děkuji
Jana
Názor odborníka
Dobrý den, Jano,
rozchod a vyrovnání se s ním není lehká věc. Často lavírujeme mezi postojem přijetí rozchodu a idealizováním vztahu i partnera. Přijdou výčitky, co šlo udělat jinak, co by bylo kdyby. Vracejí se vzpomínky na chvíle, kdy nám bylo spolu dobře, často jsou bolestivé. Proč je tak těžké přijmout změnu? Co nám brání začít znovu, co nás nutí se ohlížet zpět?
Aby byla má odpověď na míru, potřebovala bych vědět víc – o vás, partnerovi, vašem vztahu. Nevím, jaké byly důvody rozchodu. Ale i tak je těžké radit na dálku, bez možnosti živého kontaktu, rozhovoru.
Chtěla bych vás podpořit v tom, že změna prostředí a nové práce bylo dobré rozhodnutí. A navíc jste jej už zrealizovala. Umíte jednat. Napadá mě, kdybyste ve svém dotazu své rozhodnutí pouze předestřela a ptala se, zda je správné to udělat, jako by vám ještě něco bránilo rozhodnutí dotáhnout do konce. Svým jednáním jste si prorazila novou cestu, zahájila novou životní etapu. Už jste na nové cestě, ale v mysli se vracíte zpět. Důvěřujte sobě, svým činům.
Píšete, že jste občas v kontaktu. Nevím, zda je to nutné a co vám to přináší? Pokud ve vás téma minulého vztahu díky těmto kontaktům nepříjemně rezonuje, je na zvážení, zda v nich pokračovat.
Zmiňujete ztrátu přátel – říci, že pokud si s těmito lidmi máte co říci, tak tyto vztahy vydrží, by bylo zjednodušující. Pokuste se s nimi neztratit kontakt. Ale ani vaše snaha vám nezaručí, že tyto vztahy budou fungovat dál.
A zasteskne‑li se vám nebo budete pochybovat o správnosti svého rozhodnutí, nebudťe s těmito pocity sama. Svěřte se svým blízkým, poslechněte si zkušenosti ostatních, toto zažil každý a každý se s tím vyrovnal různě. Jste‑li ten typ, pomůže i svépomocná knížka s praktickými návody, jak si v této situaci poradit.
Doporučuji vám udělat si malou inventuru. Co vám vztah dal, jakou zkušenost vám přinesl. Objevilo se něco, co už znáte z dřívějška? Opakuje se nějaký model? Jestli ano, věnujte tomu zvlášní pozornost. Snažte se tuto zkušenost uzavřít a jít dál. Z každé, i nepříjemné situace, si vždy můžete něco odnést. Necháte‑li to jenom na „čas to zahojí“, uzavře se to samo, překryje novými zážitky, setkáními. Otázka je jak. Váš aktivní přístup vám pomůže předejít tomu, že se s podobným problémem setkáte i v budoucnu.
Rozchod vás někam posunul. Změna práce i bydlení jsou velké životní změny. Otevírají se před vámi nové perspektivy a možnosti – využijte je.
Přeji vám mnoho zdaru a ať se vám daří.
