Dobrý den,
je mi 24 let a protože studuji, stále bydlím s rodiči, od kterých mi po materiální stránce nikdy nic nechybělo. Tatínka mám ráda a vážím si ho, hodně pracuje a jsem na něj hrdá. Problém mám však s matkou, za kterou se stydím.
Téměř k nám přestaly chodit návštěvy, protože všem radí s jejich problémy a neštítí se ostatní kritizovat a udílet rady jako na běžícím páse. Sama se nad sebou ale nikdy nezamyslí. Pracuje tři dny v týdnu odpoledne, zbytek času proleží na gauči u televize, kde má svoje místo, na něž nemá (stejně jako na ovladač) nikdo jiný nárok, a to ani otec po návratu z práce, kde se opravdu nadře. Vše se odehrává v režii matky, táta šlape podle jejích pokynů jako hodinky, až se moji blízcí kamarádi zasvěcení do situace diví, že od matky ještě neodešel.
Svůj chybějící vztah k ní jsem přestala řešit, nikdy pro mě nebyla kamarádkou, nikdy mě nebrala a nebere jako osobnost, nemám nárok nemít náladu nebo mít svůj názor, jediný správný je ten její. Co mě ale trápí, je to, jak se nechal zmanipulovat táta. Je společenský, rád by ve volnu chodil mezi lidi, s matkou to však nejde, leží u televize, nebo si s ním někdy večer sedne v kuchyni k vínu, ale opět jen tehdy, když chce ona. Pokud je on unavený a nemá na víno chuť, matka se naštve a jde spát. Když výjimečně jdou do společnosti, pak musí být matka vždy středem pozornosti a nenechá‑li ji někdo vést monolog, naštvaně odchází.
Chtěla bych poradit – jak docílit toho, aby se matka nad sebou zamyslela?
Barbora
Názor odborníka
Dobrý den, Barboro,
děkuji za zajímavý dotaz. Rozdělím odpověď dle popisovaných témat.
Ohledně poslední otázky – aby se někdo nad sebou zamyslel, je třeba mu poskytovat zpětnou vazbu (pozitivní i negativní), zajímavé otázky k zamyšlení či zrcadlo, které ho k tomu přiměje. Můžete si tedy s mamkou někdy v klidu sednout a probrat, co se ve vás děje, a chtít po ní znát její názor na situaci, vztah k vám, otci, ostatním lidem, náplni života apod. Tím vznikne prostor si povídat a třeba se skrze vaše názory nad něčím zamyslí.
Ohledně otce – nevím, jak podrobně jste si s otcem o celé situaci povídala. Třeba je v dané situaci spokojen, nebo mu celá situace vadí méně než vám. Můžete ho povzbudit v sebeprosazení, pokud sám bude chtít. Každopádně jeho vztah s matkou je jejich osobní záležitost a je asi lepší je nechat, aby si svůj život řešili sami mezi sebou.
Obecně bych také doporučil zamyslet se nad tím, proč vás daná situace tolik znepokojuje a co můžete udělat vy sama, aby se to změnilo. Můžete také popřemýšlet, zda nebude vhodnější se více osamostatnit, vztahy se poté často upraví. Zaměřte se na to, jak si s každým rodičem zvlášť vytvoříte co nejhezčí vztah, a ve vztahu k nim se na tyto pozitivní možnosti kontaktu soustřeďte.
Mnoho štěstí,
Lukáš Dastlík
