Dobrý den,
nevím si rady, jak se mám chovat. Syn nám oznámil, že se chce rozvést. Je pět let ženatý, s manželkou se poznal před osmi lety. Celou dobu se snažili o miminko, ale nepodařilo se. Jejich manželství nám připadalo hezké.
Mám je oba moc ráda, ale nevím, jak se k celé této situaci postavit. Vždy jsme vycházeli spolu hezky. Vím, že za ně to nemůže nikdo jiný vyřešit, ale bojím se, jak to bude dál a je mi moc smutno. Syn má podle snachy přítelkyni.
Prosím, poraďte mi, jak to jako máma a tchyně mohu zvládnout a třeba i pomoci, a jak, pokud to lze. Děkuji moc za odpověď.
Albi
Názor odborníka
Dobrý den, Albi,
vždy, když dochází k rozvodu mladých lidí, jejich rodiče mívají plnou hlavu různých myšlenek. Sama máte teď v sobě nějaké nezodpovězené otázky a to je úplně namístě. Vůbec se vám nedivím, že nad tím přemýšlíte.
Nepíšete moc informací, ale pochopila jsem, že se jim nepodařilo během manželství otěhotnět. Chci vám napsat, že tato skutečnost je pro vztah vždy velmi citlivá. Neznamená to, že ji partneři nemohou společně překonat, ale často to bývá pro vztah velká zátěž. Nevím, jak to bylo v případě vašeho syna a snachy, ale s tím, když se nedaří otěhotnět, se každý z páru může vyrovnávat po svém a jinak. Stává se (jako v případě vašeho syna), že si jeden z partnerů najde někoho jiného. Ať už jde o útěk od dlouhodobých potíží, rozptýlení nebo nemožnost otěhotnět rozhodí vztah natolik, že si partneři přestanou rozumět.
Píšete, že je vám smutno. Není divu. Rodiče si většinou přejí štěstí svých dětí. A rozvod k těm šťastnějších chvílím příliš nepatří. Zkuste si odpovědět, z čeho konkrétně je vám smutno, a nebýt s těmito pocity osamělá. Máte manžela, kamarádku, kolegyni v práci, či někoho jiného, s kým byste se o vaši starost mohla podělit? Někdy pomůže už i to, když si zažijete, že nejste na to úplně sama, že je tu někdo, kdo vás vyslechne, podpoří.
Nevím, jak byste si vaši pomoc mladým představovala. Dobře si uvědomujete, že jejich rozvod je jejich věcí, že to za ně nikdo nevyřeší, tedy ani vy sama. Stejně tak správně rozlišujete, že ve vztahu k mladým máte dvě role: roli matky a roli snachy. Za své manželství mají zodpovědnost oni dva.
Pokud jim chcete pomoci, dá se to udělat tak, že se jich zeptáte, jestli by o pomoc stáli, případně v jaké formě. Doporučovala bych udržet si odstup od jakýchkoli soudů či závěrů. Váš syn má teď nejspíš novou přítelkyni. Nepíšete, co si o tom myslíte. Ale i kdybyste byla proti, dá se vyjádřit podpora synovi v těžkém období a nabídnout sebe jako mámu. To, že podržíte a podpoříte syna, ještě nemusí znamenat, že musíte souhlasit, jak svou situaci vyřešil.
Stejně tak není příliš vhodné přidávat se na stranu snachy. Pokud máte dobré vztahy, můžete vyjádřit svou lítost nad celou situací a nabídnout pomoc, ale jde to i bez toho, abyste vynášela jakékoli soudy ohledně synovy nové přítelkyně nebo jejich nevydařeného manželství.
Na závěr vám chci napsat, abyste na sebe nebyla příliš náročná. Možná to chvíli potrvá, než si vy sama uděláte jasno v tom, co synův rozvod dělá s vámi nebo jak se budete chtít zachovat. Pokud vám jejich manželství přišlo hezké, bude to asi chtít chvíli, abyste mohla vstřebat a pochopit, že tomu tak třeba úplně nebylo a manželství se teď rozpadá.
Přeju vám hodně sil a pokory v přijetí nové situace.
Markéta Jarolímková
