Dobrý den,
od narození mého dítěte se ze mě stává paranoidní blázen. Stačí mi jakákoli negativní informace a hned jsem ve stresu, vše mě rozhodí.
Začínám mít pocit, že se nedokážu z ničeho radovat, protože mám neustále z něčeho strach. Jako by se svět zbláznil, jako by neměl budoucnost. Každý den mi přijde, že někde číhá nebezpečí pro mé dítě, že nebude mít šanci na svůj normální spokojený život.
Zprávy, kterých je v poslední době všude plno, mě stresují asi víc, než by měly, nebo jsem jen nadměrně opatrná, nevím! Ale děsí mě například boj proti islámu či rozšiřování eboly, mám strach, aby zbylo kousek normálního žití pro moje dítě.
Jsem blázen, nebo se mi nějak vzbouřily hormony, nebo co mám dělat, aby mi tyto situace nepřišly beznadějné a nekazily mi radost ze života, kterou bych měla mít, protože mám své úžasné dítě a chci si plně užívat chvilky s ním? Kolikrát strachy nemůžu usnout, pak se probudím v noci a zase například hodinu nemůžu zabrat. Myslíte, že už jsem za hranicemi racionálního myšlení? Doufám, že jsem se nezbláznila?! Děkuji za názor…
Michaela
Názor odborníka
Milá Michaelo,
narození dítěte je pro ženu velká změna. Vyžaduje od ní mnohé schopnosti, které ji nikdo předtím nenaučil, každý jen automaticky počítá s tím, že je prostě má. Personálem v nemocnici počínaje a rodinou konče. Nastávají změny hormonálních hladin po porodu, ženské tělo vypadá úplně jinak než je očekávaný ideál krásy, žena trpí nedostatkem spánku, těžko naplňuje zásady zdravého životního stylu a stravování, těžko také zvládne uspokojovat potřeby dítěte a partnera zároveň.
To vše má samozřejmě vliv na její náladu. Poměrně běžným stavem v prvních týdnech po porodu je tzv. poporodní blues. Mezi jeho projevy patří právě i úzkosti, které popisujete. Blues obvykle odeznívá během několika týdnů, když se hormonální hladiny srovnají a postupně se začíná nastavovat také denní rytmus dítěte.
Pokud stavy přetrvávají během celého šestinedělí a dále, mluvíme o poporodní depresi – v tu chvíli žena těžko zvládá také péči o dítě a rodinu, převládá nadměrná únava, úzkosti, smutky, boj se svou identitou matky. Poporodní deprese se může týkat až 13% žen a sama od sebe často nevymizí. Nejlepší variantou je v tu chvíli vyhledat odbornou péči. Neméně zásadní je také podpora nejbližších.
Pokud je poporodní deprese včas léčena a nejbližší jsou schopni s péčí o dítě v těchto těžkých chvílích pomoci, nemusíte se bát dalekosáhlých následků na dětskou psychiku. Je to samozřejmě jeden z nepříznivých faktorů, ale nemusí ještě nutně ovlivnit celý další vývoj dítěte. Děti v sobě obvykle mají obrovskou životatvornou sílu, která jim pomáhá potíže překonávat a s nástrahami okolí se prát. Stejnou sílu má určitě i vaše miminko.
Přeji hodně štěstí,
Hana Krejsová
