Dobrý den,
je mi třicet a s přítelkyní chodím deset měsíců. Před ní jsem měl jeden dlouhodobý vztah, který trval šest let – a nějaký kratší.
Můj problém je, že necítím, že by to bylo úplně ono ve fyzické oblasti. Na začátku jsem byl hodně zamilovaný. Přítelkyně je skvělá, hrozně chytrá, moudrá, milá, klidná a moc hezká. Strašně mě od začátku přitahovala a myslím, že i já ji. Začali jsme spolu spát po několika týdnech a bylo to úžasné a stále je.
Mám často chuť se s ní milovat, hladit, mazlit. Ona ale ne. Už od začátku mě občas odmítla, milovali jsme se vždy tak jednou za týden až čtrnáct dní. Zůstalo to tak… občas je to jednou za tři týdny. Když k tomu dojde, je přítelkyně dost pasivní. Vždy jen misionářská poloha, občas mě trochu hladí. Z její strany nepřichází žádná velká vášeň. Zažil jsem s holkou milování, co bylo jako hurikán. Bylo to divoké, několikrát denně. Je to něco jiného a moc mi to nechybí. Přítelkyni miluju, sex je něžný a cítím se super. Jsem pozorný a jemný, žádná rychlovka bez předehry.
Bavil jsem se s ní o tom, říkal jsem jí, že mě velmi přitahuje a vzrušuje a chtěl bych častěji – i bych se častěji chtěl mazlit. Ona ale říká, že na to má chuť prostě méně často. A není jí ani moc příjemné, když ji jen tak hladím. Jednou denně si dáme pusu po práci a jdeme spát. Z její strany nepřichází žádná iniciativa k sexu, ani žádné hlazení, škrábání, nesexuální něžnosti. Snažím se na ni netlačit a vydržet ta období bez sexu i její fyzickou netečnost. Začínám z toho ale být nešťastný. Cítím se takový nějaký nemilovaný, nenaplněný. Co s tím?
Tom
Názor odborníka
Dobrý den, Tomáši,
děkuji vám za důvěru, kterou vkládáte do svého dotazu. Myslím, že označení „to znám“, se pod vaším dotazem sejde dost. Píšete o něčem, co lidi žijící v páru trápí poměrně často, i když se o tom ostýchají mluvit. Nesoulad v sexuální potřebě.
Je přirozené, že (zejména u žen) dochází v páru k poklesu sexuální touhy – po narození dítěte, v období velké pracovní vytíženosti nebo jen po letech vztahu. Zdá se ale, že žádná z těchto okolností se u vás nevyskytuje. A nedá se mluvit ani o výrazném poklesu, když měla snížený zájem o sex přítelkyně už od začátku.
Pro ni samotnou v tom nemusí být žádný problém, pokud jí to takto vyhovuje. Chápu ale, že pro vás to může být nepříjemné a nedivím se, že se začínáte cítit nemilovaný, nenaplněný. Zdá se mi, že se v tom těžko orientujete. Na začátku píšete, že spát spolu bylo úžasné a stále je, pak ale popisujete, že sex není tak často, jak byste chtěl a přítelkyně neprojevuje při sexu tolik zájmu a vášně. Dále znova zmiňujete, že se cítíte super. Dovedu si představit, že můžete být zmatený v otázce jejích i svých pocitů, které z milování s partnerkou máte.
Proto myslím, že jste udělal to nejlepší, co jste mohl. Začal s ní o tom mluvit. Máte pravdu, že nátlak není to správné řešení, ale otevřenou komunikací můžete překonat případné zábrany, které partnerka může vůči sexu mít. Nebo je aspoň objevit, pojmenovat. Doporučuji vám bavit se co nejvíce konkrétně o tom, co je vám tělesně příjemné a co ne. A pokud na to sami nebudete stačit, doporučuji vám zajít k odborníkovi. Jednou z možností je sexuolog, spíš bych vám ale doporučila párovou terapii u psychoterapeuta – v tomhle případě spíš u psychoterapeutky či u páru terapeutů.
Přeju hodně zdaru!
Jana Brzkovská
