Dobrý den,
prosím o radu nebo váš názor k mé situaci. Jsem 20 let vdaná, mám dvě náctileté děti. Moje bezradnost, smutek a z toho plynoucí hluboká manželská krize posledních dvou let je vyvrcholením manželova dlouhodobého přístupu k našemu vztahu.
Přestože náš vztah po dlouhá léta působí jako téměř ideální, po celých 20 let můj manžel potřebuje stálý obdiv dívek a žen. Tajně si s nimi píše, tajně se spolu scházejí. Několikrát jsem mu různými shodami okolností našla zprávu, kde velmi otevřeně a konkrétně konverzují o dosti soukromých, někdy až intimních záležitostech naší rodiny i jejího života. Zprávu, ze které je patrné, že jde o velmi blízký vztah a častou konverzaci o věcech, o kterých se mnou není schopen nikdy mluvit – a to jsou kromě jiného city.
Občas s těmito ženami jde tajně na oběd nebo k nim domů na čaj, při společných setkáních se s nimi tajně vytrácí do tmy… Občas bývám i svědkem jejich vzájemných letmých dotyků, o kterých samozřejmě tvrdí, že si jich nevšiml. Myslím si, že nikdy nedošlo k sexu, ale dvakrát už přiznal, že se do dané ženy zamiloval a po nějakou dobu s ní tento více než přátelský vztah udržoval.
Ze začátku, když jsem mu na to přišla, se omlouval a sliboval, že už to dělat nebude. Nyní mi k tomu už nic neřekne, nosí se hrdě jako páv a užívá si moji bezmoc. Vůbec mu nezáleží na tom, že mě jeho chování trápí a ponižuje a že mi tím strašně ubližuje. On je spokojený. A já jsem podle něho chronická žárlivka. Můžete mi prosím poradit, co mám dělat? Děkuji.
76Johana
Názor odborníka
Milá Johano,
pokud se s manželem shodnete, že chcete vaši krizi řešit oba, zkuste svůj problém konzultovat formou párové terapie se zkušeným odborníkem na lidské vztahy. Tam budete moci mj. otevřít otázku, proč jste s manželem nebyli schopni mluvit o věcech týkající se vaší rodiny a citů. Proč vzájemná komunikace nebyla možná? A bylo to tak od začátku?
Píšete, že manžel tyto vztahy navazoval po celou dobu trvání vašeho manželství. I když vám manžel sliboval, že to dělat nebude, tento slib nedodržel. Vlastně jste byli pořád v začarovaném kruhu, manžel neustále unikal pryč, vy jste se pokoušela mu tyto aktivity „zakázat“, z pochopitelných důvodů. Doufala jste, že se partner změní, že to jednou přestane? Možná proto jste manželovo chování dlouho trpěla, že pro vás bylo důležité váš vztah zachovat? Hlavně kvůli dětem? A zachovat tak i obraz vašeho manželství? Víte, že váš vztah zvenčí vypadá téměř ideálně, možná tam bylo přání, že když tak vaše manželství vypadá, že snad jednou to tak budete prožívat?
Budete‑li cítit, že některé problémy potřebujete probrat sama, pak běžte na individuální sezení. V bezpečném prostředí, které vytvoří terapeutický vztah, budete moci propátrat a pochopit, co leží za nimi. Cítíte se obětí manželova chování. Chápu, že vám manželovo chování ubližuje, vaším úkolem je teď soustředit se na sebe. Za svoje pocity jste zodpovědná jen vy. Pocity bezmoci, bezradnosti jsou jen první rovina. Co je za nimi? V terapii budete mít příležitost jít pod povrch těchto pocitů. Se zkušeným terapeutem můžete zpracovat cokoliv, co se během terapie objeví, a zjistíte, že i to, co se vám zdá nepříjemné nebo nepřijatelné, vás obohatí, jste to vy.
Robin Norwoodová ve své knize pro ženy, které trpí chováním svých partnerů (Každodenní meditace pro ženy, které příliš milují), píše: „Věříme, že jsme na rozdíl od našich partnerů schopny citového sblížení. Pravda je však taková, že každý tíhne k protějšku se stejnou schopností citového sblížení, jakou má on sám. Pokud naši partneři tuto schopnosti nemají, jsme s nimi pravděpodobně proto, že i nám také chybí. Jelikož citové sblížení v nás může vyvolat pocit ohrožení, je pro nás jednodušší po něm toužit než v něm opravdu žít.“
Budování nezávislosti vašeho prožívání na manželově chování vám přinese jiný pohled – na sebe, manžela, manželství. Psychologové se shodují, že každá krize je šancí pro náš růst, ať nám to může znít jakkoliv, když se v ní ocitneme. Hledejte pomoc, mějte odvahu problém řešit s odborníkem. Právě díky terapii se můžete dostat do bodu, kdy se budete cítit jistější a budete vědět co a jak chcete.
Přeji vám vše dobré,
Marta Helingerová
Pomohl vám článek?
