Zažil som dvakrát po sebe veľmi bolestivé sklamania. Chodil som ku psychológom, bol som na regresnej terapii a celkovo sa môj život za celý ten čas dosť zmenil. Môžem povedať, že som sám už niečo vyše štyroch rokov.
Tie sklamania ma na pár rokov odradili od akéhokoľvek záujmu o nadväzovanie kontaktov, ale časom sa to upravilo a dalo by sa povedať, že by som nejaký nový vzťah uvítal. Môj sexuálny život je vlastne dlhé roky žiadny a aj keď to celé zaháňam športom a všetkým možným, je to vec, ktorá sa nedá ničím nahradiť.
Zoznamujem sa hlavne cez internet, ale stále narážam len na ľudí, ktorí majú radi svoje pohodlie vo virtuálnej realite. Dosť ma štve, že sa napriek dlhej dobe, ktorá uplynula, v mysli často vraciam k mojim predchádzajúcim vzťahom a akosi neviem preklenúť tento bludný kruh. Celé roky žijem prakticky bez šťavy a prežívam. Aj keď som predtým žil sám, nebol som zlomený ako teraz.
Prečítal som o tom všetkom dosť literatúry a pokúšam sa aj nájsť pravdu vo výroku, že človek by sa mal naučiť žiť spokojne aj slobodný a vzťah nič nevyrieši. Akosi mi na tom však niečo nehrá a jednoducho to nefunguje. V tomto bode života teda cítim veľkú frustráciu napriek tomu, že som, myslím, urobil pre zlepšenie všetko, čo sa dalo.
Čakám na to, že sa v mojom živote konečne objaví človek, s ktorým sa v tomto bode posuniem. (Dúfam, že to teraz nechápete tak, že celé roky sedím so zloženými rukami a čakám na nejakú spásu). Myslím si, že v mojom prípade mi pomôže plnohodnotný vzťah, aký je váš názor? (Pre dokreslenie situácie som gay a tento rok budem mat 30.)
Matúš
Názor odborníka
Dobrý den,
stejně jako vy se ve svém dotazu postupně propracováváte k jádru věci, tak vám odtud (tedy spíše od konce) také odpovím. Vztah sám o sobě nevyřeší osobní problémy člověka – asi až na jeden případ, kdy je oním problémem nenaplnění vztahu.
Hledání životního partnera a budování hodnotného vztahu je náročný úkol a dovedu si představit, že v tom prvním to máte oproti heterosexuální většině ještě komplikovanější. Přitom člověk, z kterého čpí, jak zoufale hledá partnera, tímto potenciální partnery spíše odradí. Tedy na onom výroku, který jste vyčetl z knihy, něco bude, ale je to jen potištěný papír a je třeba to brát s rezervou a využití vyčteného moudra přizpůsobit svému životu – nikoliv opačně.
I s mou radou tak prosím naložte. Nikdo vám přeci nezakázal navazovat vztahy, zkoušet to, hledat. Tak, jak by vám to bylo normálně přirozené.
Píšete, že již dlouho nejste v partnerském vztahu a tak si říkám, čím jiným plníte svůj čas? Co vám činí radost? Co vám přijde v životě důležité? A kým vlastně jste? Co vás zaujme na druhém člověku? A co si myslíte, že zaujme druhé na vás?
Internet je komunikační prostředek a jako takový je dobrý, aby se lidé domluvili, kdy a kde se potkají. O moc víc bych od toho ale nečekal.
Jistě jste toho pro řešení vaší situace udělal mnoho. Píšete, že jste chodil k psychologům a byl jste na regresní terapii. Z toho, co píšete, však není zřejmé, jak vám to pomohlo. Pokud ano, stojí nejspíš za to v tom pokračovat. Pokud ne, tak je třeba hledat jiné cesty.
Způsobů psychoterapie je spousta a způsobů, jak se z vašeho bludného kruhu dostat také. A možná ještě zajímavější, než jak se z něj dostat, je do jakých míst z něj vykročit a kam se potom vydat. Budu rád, když mi dáte za čas vědět, v jakém životním příběhu se nacházíte a v jaké duševní krajině jste se zabydlel.
Mějte se nejlépe, jak umíte.
