Sami, ale ne osamělí

Mnoha přátel jsem se ptala, zda někdy v životě potkali či znají ze svého okolí někoho, kdo se rozhodl být v životě dobrovolně sám. Nemyslím člověka, který je single a hledá či čeká či doufá. Měla jsem na mysli člověka, který se opravdu vědomě rozhodl žít sám, bez partnera. Pátrala jsem po někom, kdo si samotu zvolí. Nemusí to nutně znamenat celý život, ale šlo mi o to vědomé rozhodnutí, o dobrovolnost a jasné očekávání. Popravdě jsem se téměř vždy setkala s jasnou reakcí: „Nikoho takového neznám.“