23. 10. 2026
„Neopouštěj mě, prosím. Zůstaň tady. Řekni, že mě máš rád. Ale nechci se napevno vázat. Není mi v tom dobře. Chci svobodu. Když budeš tlačit, uteču.“ Hluboko za lví tváří je ukryto kotě toužící po péči, ochraně, doteku. K tomu se ale mnohdy není možné dostat. Pohyb od lidí, pohyb k lidem. Touha být v kontaktu, potřeba být o samotě. Mnoho lidí v tom má zmatek. Často se označují za introverty, ale možná by si přáli být víc společenští, kdyby se nebáli zranění a odsouzení, necítili pohrdavé pohledy, nepředjímali nebezpečí, které kontakt může přinášet.
Eva je statečná žena. Ostatní vidí její sílu, schopnosti, rozhodnost a cílevědomost. Navenek je to lev. Umí se za sebe postavit, zdá se, že její sebevědomí je vysoké. Nemá problém si racionálně obhájit většinu rozhodnutí. Netušila, že někdy bude právě ona terapii potřebovat. Chce to zkusit. Dát tomu – mně – šanci. Uvidí. Zatím je opatrná.