Tady a teď

Přikývl jsem, obrnil se a vykročil do lijáku. Byl přesně tak ledový a nepříjemný, jak jsem očekával. Stál jsem, oči přimhouřené a ramena schoulená, a mžoural přes šedou dešťovou clonu. Pak jsem se nadechl a rezolutně změnil svá očekávání. Tak jako mi jednou ukázal Černý Rolf, spousta nepohodlí je založená na lidských očekáváních. Jako muž čekám, že mi bude teplo a budu v suchu, když si usmyslím. Zvířata takové představy nemají. No tak prší. Ta část mne, která byla vlkem, to uměla prostě přijmout. Déšť znamená zimu a mokro. Jakmile jsem ten fakt uznal a přestal podmínky porovnávat s tím, jak bych si to já sám přál, najednou to celé bylo mnohem snesitelnější. Vyrazil jsem.