Závaží výčitek

„Doteď lituji, že jsem to nezkusila.“ „Neměl jsem tam chodit. Neměl jsem to říkat.“ „Měla jsem s ním zůstat. Měla jsem to vědět.“ „Měl jsem si splnit svůj sen, když byl na to čas…“ Možná podobné výčitky znáte. Znějí vám v hlavě častěji, než by bylo žádoucí. Provází důležité životní okamžiky a kazí i radost, která by mohla přijít. Možná, že kvůli takovým výčitkám žijeme ve snových variantách našeho života víc než v té skutečné. Utápíme se v minulosti, jelikož to, co právě žijeme, se nám až tak moc nelíbí. Nevyhovuje nám to. A někde v skrytu duše toužíme, abychom byli dříve moudřejší, znalejší, zkušenější.