Zdravá sebeúcta

Buďte na sebe hodní, buďte k sobě vlídní. Není to lehká dovednost a rozhodně ne samozřejmost. Snadno se to řekne, ale těžko provádí. Zvlášť pokud jsme na sebepéči nebyli zvyklí. Možná, že jsme jako malí spíše slýchali: „Podívej se, jak vypadáš. Takhle se přece nechová hodné dítě. Co si o tobě pomyslí paní učitelka, sousedi, spolužáci…“ Podobné věty se člověku snadno usadí v hlavě. Můžeme být automaticky zaměřeni na to, co nám nejde, v čem jsme nedokonalí, zdánlivě horší než druzí. Ani se o takovou negativní analýzu nemusíme příliš snažit – vždyť zkritizovat se jde tak snadno. Tak snadné je vidět, v čem všem se nám nedaří, v čem selháváme, chybujeme, v čem nedosahujeme úrovně druhých.