30. 11. 2015
Dítě, které popírá, že rozlilo čaj nebo rozsypalo kostky, jedná v zájmu udržení svého křehkého sebeobrazu. Výchova by měla dítěti pomoci postupně jeho vlastní odmítané části integrovat. Nenaučíme-li se totiž přijímat nelichotivé součásti sebe sama v dětství, pokračujeme v obviňování druhých i v dospělosti: své chyby banalizujeme a popíráme, nepěkné vlastnosti projikujeme do jiných lidí, abychom je nemuseli přiznat u sebe samých, a používáme řadu dalších mechanismů pro udržení dobrého sebeobrazu.
"Marek nám dělá velké starosti," líčí jeho táta. Napjatě poslouchám. "Brzy mu budou tři, je to chytrej kluk, ale: zoufale neposlouchá. A co je ještě horší: když něco provede, svádí vinu na někoho jiného! Rozbité autíčko, vylité mléko, počmáraná knížka... Víte, kdo to prý všechno provedl?! – Zuzanka: jeho sestra, miminko v kočárku!" oči otce planou spravedlivým hněvem, ruce se zvednou a zase padají v bezmocném gestu.
Pokračovat ve čtení
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné