Adéla je bytostně přesvědčená, že je nezajímavá, ve všem průměrná, vzhledově neatraktivní. Že nemá žádné téma, o kterém by mohla poutavě mluvit. Většinu času se cítí bolestně osamělá. Má pár přátel, desítky známých, ale opravdu blízký jí není nikdo. Bojí se někoho oslovit. Zaskočí ji i prodavačka nebo řidič taxíku, kteří si s ní chtějí povídat. Obdivuje, když někdo umí uvolněně, bezprostředně zapříst rozhovor a prostě v něm být. Když je někomu s druhými jen tak hezky. Ona je většinu času mezi lidmi stažená, nervózní a nesvá.