25. 9. 2025
Ať chceme, nebo ne, děti kolem nás se občas trápí. Někdy tiše, jindy velmi hlasitě. A vy to možná vnímáte, ale nejste ve výhradním postavení rodiče. Můžete do toho vůbec mluvit? A jak? I jako prarodič, teta, strýc nebo jiná blízká osoba můžete sehrát v jejich životě klíčovou roli – být bezpečným přístavem, kde si odpočinou od bouří, které zuří v jejich životě. Pojďme se podívat, jak poznat, že dítě potřebuje pomoc, a jak mu ji laskavě a účinně nabídnout.
Osmiletá Lucka se učí žít ve střídavé péči po rozvodu rodičů a každé pondělí balí kufřík, aby se přesunula z jednoho domova do druhého. Jedenáctiletý Tomáš se neustále bojí zvednout ruku ve třídě, i když zná správnou odpověď, protože jeho úzkost mu našeptává, že se mu všichni budou smát, pokud udělá chybu. Sedmiletý Adámek každý večer kontroluje, zda jsou dveře jeho pokoje zavřené přesně na tři západky, jinak „něco zlého“ potká jeho rodinu. A devítiletá Karolína se vrací domů se slzami v očích, protože ji spolužačky opět nevzaly mezi sebe, když o přestávce skákaly panáka.