Snad žádná doba nepřála specialistům na partnerské vztahy tak jako ta dnešní. Specialistům píšícím, přednášejícím, těm, co pořádají kurzy a workshopy a semináře, koučům, poradcům, terapeutům… Těm více i těm méně odborně podkutým, a také těm odborně úplně bosým.
V sekci populárně-naučné psychologické literatury knihkupectví a knihoven si konkurují nejrůznější návody, jak partnera najít, jak s ním žít, jak ho neztratit, jak si ho opět připoutat, jak se vyrovnat s jeho ztrátou. Časopisy všech možných zaměření, cílené na široké spektrum čtenářských skupin a věkových kategorií, chrlí články o lásce a jejím chybění, o sexu a jeho nedostatku, o manželství a nemanželských vztazích, o krizích a jejich řešeních. V televizi běží nekonečné seriály na stejné téma. Dokonce i psychoanalytici, původně poslušní Freuda a hledící jen dovnitř mantinelů individuální psychiky pohovkového objektu, postupem času obrátili svou pozornost ke vztahovému dění mezi člověkem a světem, mezi pacientem a analytikem. Téma vztahů je všudypřítomné.
