Nemoci duše většinou nejsou vidět. Spousta laiků, kteří je nepoznali na vlastní kůži, je proto považuje spíš za špatnou povahu, nevychovanost, slabou vůli a v nejlepším případě za nedostatek radostných podnětů. A podle svého naturelu nemocného buď peskují, sáhodlouze mu přednášejí nebo se ho pokoušejí nejrůznějšími způsoby rozveselit.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné
Už máte předplatné?
Přihlašte se.
