V předvánoční tombole jakési akce jsem získala poukaz na kineziologické vyšetření a zvažuji, zda jej vůbec využít. O kineziologii jsem se dočetla, že je to metoda řešící všechny druhy problémů od zdravotních či psychických po finanční a kariérní. Co mě na tom zaráží nejvíc je sama metoda kineziologického vyšetření, která je popisována jako „jednoduchý svalový test“, kdy terapeut pozná dle změny svalového napětí, jak odpovídá moje podvědomí, jaksi se s mým podvědomím spojí.
Mám určitou zkušenost s psychoterapiemi, které mi velmi pomohly. Trvalo to nějakou dobu a dalo to dost práce. Takže mi není příliš jasné, jak se kurzem vyškolený terapeut napojí na mé podvědomí. Ani já sama se na něj neumím napojit. Už jsem pochopila, že za určitých okolností mi mé skryté obsahy cosi „můžou jenom naznačovat“ a já si to musím rozklíčovat, ale neumím si dost dobře představit, že se na ně někdo jiný „napojí“ (a nejsem si jistá, jestli bych to vůbec chtěla).
Z toho plyne můj značně skeptický přístup k této metodě, protože pakliže by vše bylo tak snadné, mohli bychom se všichni fofrem odblokovat a psychologové by byli bez práce. Z řady reakcí je přitom patrné, že lidé, kteří absolvovali kineziologické odblokování, se cítí vyléčeni a zbaveni svých problémů. Velmi ráda bych proto znala názor na tuto metodu.
Martina K., 45 let
Názor odborníka
Martino, jako psycholožka se zde nebudu zdržovat hodnocením kineziologie jako metody, to nechme jiným. Ale mohu vám pomoci se rozhodnout, zda na kineziologické vyšetření vyrazit, nebo ne.
Začnu příběhem: Těžce nemocný muž ležel upoután na lůžku. Zdálo se, že smrt není daleko. Vystrašená manželka přivolala hakima, vesnického lékaře. Hakim pacienta přes půl hodiny proklepával, pak mu změřil puls, položil si hlavu na jeho prsa a poslouchal, otočil ho na břicho, pak na bok a zase zpátky, zvedl nemocnému nohy, potom celou horní polovinu těla, otevřel mu oči, podíval se do úst a nakonec s naprostou jistotou přesvědčivě prohlásil: „Milá paní, bohužel vám musím sdělit, že váš manžel je už dva dny mrtev.“ V tom okamžiku těžce nemocný muž zděšeně zvedl hlavu a zašeptal: „Ne, má nejdražší, já ještě žiju!“ Na to žena nemocného energicky praštila pěstí po hlavě a hněvivě zvolala: „Buď potichu! Hakim je odborník, lékař, ten to přece musí vědět.“
Využívejte celý web.
PředplatnéCo nám napovídá tento vtipný perský příběh? Že člověk má jak schopnost onemocnět, tak schopnost uzdravit se. A že lékař či terapeut může jak působit na pacientovu vnímavost vůči nemoci, tak mobilizovat jeho schopnost vstát a uzdravit se.
Jak pomoci k uzdravení
Vy sama již máte zkušenost s psychoterapií. Psychoterapie je už pár desetiletí podrobována vědeckému výzkumu u nás i ve světě. V září 2016 na konferenci České asociace pro psychoterapii v Praze přednášel mimo jiné profesor John Norcross (autor desítek publikací a výzkumů z oblasti psychoterapie) o tom, co je v psychoterapii účinné a funkční. Upřesnil v číslech to, co je obecně o psychoterapii známo.
- Dle profesora Norcrosse celých 30 % úspěchu psychoterapie závisí na nastavení klienta, který do terapie přichází.
- Dalších 12 % úspěchu se odvíjí od toho, jaký mezi klientem a terapeutem vznikne vztah.
To nejsou malá čísla, která zároveň potvrzují, že když si s terapeutem takzvaně „nesednete“, šance na uzdravení se výrazně zmenšují.
Zajímá vás, zda je možné, aby se někdo „napojil“ na vaše podvědomí. S konstrukty „podvědomí“ a „nevědomí“ pracují mnohé oficiální přístupy. Psychoanalýza (ať už freudovská či jungiánská), která je postavena na analýze podvědomých a nevědomých obsahů, klinická hypnóza čerpající ze zdrojů ukrytých v nevědomí a mnohé další psychoterapeutické směry či jejich odnože. Všichni ti, kteří s konstruktem „podvědomí“ nějak pracují, se na ně určitým způsobem „napojují“, pokud použiji vaše slůvko.
Když se objeví nějaká nemoc nebo problém, je pochopitelné, že člověk má negativní pocity – starosti, frustraci nebo cítí strach. Negativní pocity a ulpívavé zabývání se nemocí však zdraví nevrátí. Aby člověk mohl svůj stav zlepšit, pomáhá pocítit fenomény jako je například naděje, vděčnost, odhodlání, víra v uzdravení. Což pro jedince mnohdy není snadné. Pak přichází s pomocí terapeut či lékař.
Vím, neodpověděla jsem vám, zda na kineziologické vyšetření jít, či ne. Věřím však, že jsem vám napověděla.
Pomohl vám článek?
