Poradna
odemčené

Dusno v rodině

Bydlet s manželovými rodiči se zpočátku zdálo jako dobrý nápad.

Marta Helingerová

Poradnu zveřejňujeme bez audio verze.

16. 7. 2019

16. 7. 2019

S manželem a dětmi jsme se přestěhovali před několika lety k jeho rodičům. Uvědomuji si, že jsem to podvědomě udělala hlavně kvůli manželovi a jeho rodičům. Tak nějak automaticky jsem očekávala, že mi budou pomáhat s dětmi, se starostí o dům. Realita byla ale trochu jiná. Dlouho jsem měla pocit, že dávají přednost ostatním sourozencům a jejich dětem před námi.

Jednoho dne mi tchán otevřeně vyčetl všechno možné, jaká jsem špatná matka, jak to mé švagrové mají těžké atd. Potvrdilo se mi v podstatě to, co jsem dlouho cítila. Po nějakém čase jsme měli další podobný rozhovor, byla u toho i tchyně, která mě navíc obvinila, že zakazuji dětem, aby je navštěvovaly, i když jsem se ohradila. Bylo mi řečeno, že děti mají vždy pravdu.

Utekl už další rok a já s tím vším mám velký problém. Hodně to nabouralo mou psychiku. Myslím, že mi hodně záleželo na tom se tchánům zalíbit – a stal se pravý opak. A já se s tím neumím vyrovnat. Mám pocit, že jsem se začala tchána bát. Vyhýbám se jim. Manžel je hodný, ale rodičům se neumí postavit. Nemá rád konflikty.

Problémem je, že jsem i trochu sociální fobik a ten život u tchánů mou fobii z lidí zhoršil. Je to vše hodně skličující. Potřebuji se nějak vzchopit, ale nemám v sobě žádnou vnitřní sílu. Odstěhování jsme už několikrát s manželem řešili, ale nakonec vyloučili.

Marlenka, 38 let

Názor odborníka

Dobrý den, Marienko,

problém nevyřešíte ve stejné rovině, kde probíhá; tato výchozí pozice slouží jako jeho popis – tedy když hodnotíte svůj psychický stav, který se vám zhoršil vlivem soužití s rodiči manžela. Nepodařilo se vám získat svoji hodnotu v jejich očích, tak jako se o to pravděpodobně (marně) snažil i váš manžel (píšete, že jeho rodiče upřednostňují ostatní sourozence a jejich děti).

Zdroj sebehodnocení máte ve vnějším světě – určují ho tchán s tchyní. Vaším úkolem je tento zdroj nalézt uvnitř sebe, oporou vám budiž partnerský vztah a rodina. Přesunout problém do jiné roviny vám pomůže např. psychoterapie. Symptomy, ať už fyzické, nebo psychické, vypovídají o tom, co nám chybí a kde se náš život dostal do nerovnováhy.

Pomocí psychoterapie – dodáním energie, jiné perspektivy – problém dokážete posunout do roviny, kde jej můžete vědomě zpracovat (tedy do roviny duševní nebo duchovní), případně nalézt vaše osobní důvody, motivace a vzorce, které jste si přinesla z osobního života (předchozí vztahy, dětství, vztahy v primární rodině, rodičovské vzorce, okolnosti, které vedly k tomu, že u sebe pociťujete sociální fobii, která se kvůli bydlení u tchánů ještě prohloubila).

Zhodnoťte svá – nenaplněná – očekávání (např. že vám rodiče manžela pomohou s hlídáním dětí) a motivy rozhodnutí bydlet u nich (píšete, že podvědomě jste to udělala kvůli manželovi), popř. další okolnosti a očekávání, které se nenaplnily. Netvrdím, že řešením je konfrontace a že manžel by se měl rodičům postavit, ale myslím si, že problém byste s manželem měli řešit společně.

Zajímaly by mě důvody, proč jste vyloučili stěhování – zkuste se na ně podívat znovu, tentokrát jinou optikou. Anebo pracovat na tom, abyste získala (získali) imunitu, odpoutala se od očekávání zlepšení situace ve vnímání vaší osoby a rodiny v očích jeho rodičů a přijala myšlenku, že vy vadíte jim a ne oni vám (např. v přerámování situace na: „Je to jejich problém“, „Mají své komentáře, se kterými se neztotožňuji“). Pak snad může společné bydlení fungovat dál.

Marta Helingerová

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.