Nedávno jsem v kavárně pozorovala maminku s malou, sotva tříletou holčičkou, která zrovna podstupovala hodinu angličtiny. Zdálo se mi, že nešťastní byli všichni. Dítě, které by cokoli jiného dělalo raději než spořádaně opakovat cizí slovíčka a fráze. Učitelka angličtiny, možná studentka, která si přivydělávala doučováním. A nakonec zřejmě i matka, která se tak úpěnlivě snažila poskytnout dítěti co nejlepší „startovní podmínky“. Ale je kurz cizího jazyka opravdu to nejlepší? Co se děti ke svému zdravému vývoji skutečně potřebují naučit?