Když jsem studovala gympl, v naší třebíčské knihovně zas tolik knih o psychologii nebylo. Louskala jsem tedy to, co jsem našla – a téměř všechno to byly tituly od psychiatra a psychoterapeuta Jána Praška, příjemně píšícího autora se vzděláním v kognitivně-behaviorální terapii. To by samozřejmě nebyl problém, jenže já jsem z toho v těch asi patnácti nabrala dojem, že takhle funguje veškerá terapie. Že Praško prostě popisuje současné psychoterapeutické vědění. Když vám něco je, zajdete k vzdělanému psychoterapeutovi, ten vám poradí pár technik, vy je aplikujete a hotovo. Zjistit, jak je to doopravdy, mi trvalo hromadu let.