Závislost zpravidla automaticky vnímáme jako slabost. Ať už jde o závislost na pomoci druhého, na lécích, nebo na alkoholu, vždy to má pachuť něčeho nepatřičného, co by v ideálním světě snad ani nemělo existovat. Smyslem života člověka moderního věku by přece mělo být stát se nezávislým, autonomním, manažerem sama sebe. Měli bychom se pevně a vzpřímeně tyčit nad svým životem jako socha Svobody nad Manhattanem.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné
Už máte předplatné?
Přihlašte se.
