27. 1. 2021
Závislost zpravidla automaticky vnímáme jako slabost. Ať už jde o závislost na pomoci druhého, na lécích, nebo na alkoholu, vždy to má pachuť něčeho nepatřičného, co by v ideálním světě snad ani nemělo existovat. Smyslem života člověka moderního věku by přece mělo být stát se nezávislým, autonomním, manažerem sama sebe. Měli bychom se pevně a vzpřímeně tyčit nad svým životem jako socha Svobody nad Manhattanem.
V některých léčebnách pro lidi s diagnózou syndrom závislosti je zvykem dávat pacientům jejich slabost patřičně najevo přímou konfrontací, uštěpačnými poznámkami nebo „otcovskými“ radami. Aby si sami uvědomili, jak jsou slabí, aby získali náhled, který jim umožní se zvednout ze dna a stát se silnějšími. Síla a nezávislost, synonymum zdraví. Slabost a závislost, synonymum nemoci.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné