31. 5. 2022
Porodím dítě a zaplaví mě hromada hormonů, díky kterým se do něj na první pohled zamiluju. Příroda to tak má přece zařízené. Nebo ne? Je dobré vědět, že kromě zaplavující lásky je naprosto v pořádku cítit i ledacos jiného. Dokud neopustíme toto očekávání, budou ženy, které to mají jinak, dost nevyhnutelně stíhat pochyby o tom, co je s nimi špatně. Můžou prožívat nejen zklamání, pocit zrady nebo ošizenosti, ale hlavně taky sžírající výčitky a vinu, že selhávají jako ženy a matky.
Už v těhotenství se musí žena protloukat hromadou očekávání a mýtů o tom, jak se má a nemá cítit. Například to má být podle lifestylových magazínů nejšťastnější období v jejím životě. Někdy to tak je. Často je to období třeba ne nejšťastnější, ale moc hezké. Jindy leží těhotná žena na gauči, je k smrti unavená, nemá sílu ani si uvařit a patnáctkrát za den zvrací. Zkuste být za takových okolností nejšťastnější ve svém životě.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné