Většina lidí se i v terapii do tématu sexu pouští jen nerada a málokdo ho považuje za příčinu problémů. Rozhovor o sexu je často doprovázen různými rozpaky, bagatelizováním nebo popíráním. Někteří lidé sex nestaví do pozice důležité příčiny, protože mají pocit, že by pak byli povrchní (nebo že by je tak druzí vnímali). Čím to je, že se v kontextu psychoterapie a psychologie tak málo mluví o sexu? Že by byla "důležitější" témata? Nebo že by sex s psychikou moc nesouvisel? Nebo mají svou sexualitu všichni již vyřešenou? Nebo je to pořád ještě tabu?
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné
