Dobrý den,
chtěla bych požádat o radu. Jsem na střední škole a často se červenám. A to i při obvyklých situacích.
Jsem z toho nešťastná.
Často mi dělá problém se bavit s osobou opačného pohlaví, nebo když se mluví o sexu a jiných citlivých věcech. Také se mi stává, že přijde do třídy učitel a já zčervenám. Také jsem se přistihla, když jsem se červenala u pokladny při placení.
Červenání přichází z ničeho nic. Nebo když někdo někomu přeje k narozeninám, tak zčervenám. A nevím proč.
Je to jakoby pocit zmatenosti v daných situacích, kdy mám pocit, že potřebuji utéci někam pryč, aby si někdo nevšiml, že jsem červená. Trápí mě to natolik, že doma i brečím, protože nevím, proč se mi to stává a proč jsem taková.
Předem děkuji za odpověď.
Lenka
Názor odborníka
Dobrý den, Lenko,
oceňuji vaši odvahu pokusit se najít pomoc pro své trápení, to také není u každého člověka, nejen mladého, zcela běžné a samozřejmé.
Na červenání zkuste následující instrukci. Chviličku předtím, než přijde učitel do třídy, než budete před pokladnou nebo v dalších situacích, v nichž už červenání určitě očekáváte,si v duchu řekněte: „Teď se před tímto člověkem začervenám tak, jak to ještě nikdy nikdo neviděl. Budu nejčervenější studentka, kterou si kdo dovede představit.“ Pak dejte vědět, co nastalo…
Lenko, z vašeho dopisu vnímám, že jste velmi citlivá a vnímavá dívka a stojí za to tyto cenné vlastnosti kultivovat, testovat jejich hranice, jejich silné a slabé stránky. Slabé stránky reflektovat a pomalu odstraňovat, silné stránky vnímat a vyzdvihovat. V životě se tyto schopnosti docela hodí a mohou se stát druhými vyhledávanými, možná i více než ty jiné vlastnosti ceněné dříve. Citliví a vnímaví lidé dovedou nejen vnímat, kdy něco není příjemné jim samým, ale i druhým lidem okolo nich, což nedovede také každý.
Když by vaše potíže trvaly nadále, určitě bych vám doporučila vyhledat i psycholožku či psychoterapeutku a zkusila bych společně hledat porozumění sobě a svému prožívání.
Přeji vše dobré,
Stanislava Ševčíková
