Dobrý den.
Po rozpadu manželství a rozvodu jsou naše tři děti ve střídavé péči. Už je to pět let, normálně jsme se dohodli a až na drobné kolize všechno poměrně slušně funguje. Postupem času jsme se samozřejmě (já i bývalý manžel) posunuli ve svých životech a navázali nové vztahy. Manžel je znovu ženatý, já asi rok žiji s přítelem.
Poslední dobou pozoruji drobné náznaky manipulace ze strany dětí – u otce totiž mají daleko méně povinností. Jeho manželka je domácí uklízedlo a děcka si najednou neodnesou ani hrneček ze stolu. Jsou rádi, že u mě mají aktivní život, ale chtěli by ho s plným servisem. Ne, že bych toho nebyla schopná, ale nejsem ochotna je tak křivit – v životě je něco za něco.
S jejich otcem jsme to probrali, zdá se, že mi rozumí a zkusíme děti trochu srovnat, ale mně to prostě vrtá hlavou. Nečekala jsem, že střídavá péče bude fungovat tak dlouho a poměrně v klidu a ani nečekám, že tak zůstane napořád. Dvojčatům je třináct, brzy si začnou stavět hlavu. Samozřejmě, že je mám nade vše ráda (ostatně proto jsem snesla i všechny ty počáteční komplikace se střídáním a svůj stesk), ale nedovedu si představit, že mi bude dítě diktovat, co mám dělat, aby neodešlo k tátovi.
Zkouším si připouštět myšlenku, že za rok nebo dva k němu odejdou (snad ne všichni), ale nějak se mi to nelíbí už proto, že by přišli o řadu činností, a taky si myslím, že je lépe vedu ke vzdělání, příjde mi důležité. Napadá vás, co bych ještě mohla vyzkoušet a jak s dětmi jednat?
Děkuji.
Kamča
Názor odborníka
Dobrý den, Kamčo,
úvodem bych chtěla ocenit vaši odvahu se obrátit s potíží na někoho jiného, když cítíte, že život přináší nesnáze. Píšete, že po rozvodu jsou vaše tři děti ve střídavé péči a i když tato forma také bolí a po dětech se vám stýská, vše relativně dobře funguje, vše jste ochotna snést kvůli dětem.
Trápí vás ale, že v poslední době jsou vaše děti u bývalého manžela navyklé na poněkud odlišný způsob fungování domácnosti, zmínila jste pojetí odpovědnosti za úklid po dětech (např. sklízení nádobí ze stolu jeho manželkou). Pochopitelně by se dětem líbilo mít i u vás vše pohodlnější, tak jako u vašeho bývalého manžela a jeho nové manželky. Tyto rozdíly vám doma děti také zmiňují a vám to není zcela příjemné a po chuti. Bojíte se, že někdy v budoucnu děti kvůli lepšímu domácímu servisu mohou říci, že se chtějí natrvalo odstěhovat k tátovi. Ptáte se, co by bylo možné dělat a jak s dětmi jednat.
Kamčo, rozumím, že jste v nelehké situaci. Obecně je lepší, když jsou v rodinách se střídavou péčí obě domácnosti nastaveny podobně a přináší dětem co nejméně rozdílů. Celkový výsledek je však na dlouhodobém úsilí obou rodičů.
Zkuste si třeba s dětmi o věcech otevřeně popovídat. Nevím, kolik je třetímu dítěti, zda je mladší než třináctiletá dvojčata nebo starší (tipuji mladší), ale dovedu si představit, že s třináctiletými dětmi se dá již trošku mluvit, je možné jim říci, jak se cítíte, co jste prožila, co všechno musíte dělat a proč, jak věci fungují a proč není možné u vás doma mít všechno stejně jako u tatínka.
Určitě stojí za to pravidelně a otevřeně komunikovat s otcem dětí. Dát také dětem najevo, jak je máte ráda, co třeba oproti tátovi mají zase u vás. Je možné jim také nabídnout možnost volby. Pokud budou chtít něco navíc či nějaké výhody, musí vyvinout předem určené úsilí, např. ve formě pomoci doma nebo to mohou být známky ve škole či výkon v zájmových kroužcích.
Na druhou stranu rozumím i dětem, že je hezké, když se člověk nemusí starat o některé věci a jsme takoví vlastně všichni. Kdo by si dobrovolně ztěžoval a znepříjemňoval život? A rozmazlování, pohoda, nemuset chvíli nic dělat, také patří k životu, všichni jsme rádi, když nás někdo rozmazluje. Velmi často přece i my v životě volíme pohodlnější a příjemnější variantu. Ovšem to neznamená, že ode dneška jim maminka začne dělat všechno po vůli. Mnohé je v životě bez zásluh, ale je lepší pracovat a usilovat tak, jako by v životě nic bez práce a zásluh nebylo.
A když by bylo hůře, vždycky je možné navštívit rodinnou poradnu či některého z psychologů či psychoterapeutů, kde je možné společně či individuálně vymyslet další možnosti.
Kamčo, přeji vám, abyste se vy ani vaše děti nemusely nikdy hrbit a aby vás tato nesnáz posílila ve vašich vztazích s dětmi a s rodinou.
Pomohl vám článek?
