Dobrý den,
už od dětství mám zlozvyk, který určitě trápí spoustu dalších lidí – okusování nehtů a otrhávání okolních kůžiček. Nejdřív jsem to asi dělala jen ve stresových situacích, teď, ve dvaceti letech, se z toho ale stal zkrátka obyčejný zvyk. Dělám to, i když jsem naprosto klidná.
Zkrátka se nevydržím nedívat na své prsty a „nevylepšovat“ je – pokaždé je co ukousnout, utrhnout. Čím víc se to snažím nedělat a vědomě si to zakázat, tím horší to je. Jak se toho zbavit?
Díky, Lucka
Lucka
Názor odborníka
Milá Lucko,
díky, že se na nás obracíte s problémem, který – jak sama zmiňujete – trápí mnoho lidí. Chápu, že vás váš „zvyk“ obtěžuje a že byste se jej ráda zbavila. Odpověď, jak asi tušíte, není jednoduchá.
Je tomu tak z mnoha důvodů – jedním z nich je to, že vám těžko řeknu něco nového. S největší pravděpodobností jste si o svém problému hledala nějaké informace a narazila na řešení, která se nabízí – různé hořké nebo pálivé laky a roztoky, mechanické překážky (typu gelové nehty atd.), nácviky a relaxace; někteří radí nehty úplně zkrátit, někteří naopak nechat delší (což může být pro mnoho lidí s tímto problémem tak jako tak nerealizovatelné) a pravidelné pilování nehtů. Popravdě to stejně řeší (pokud vůbec) jen část problému (otrhávání kůžiček pilováním nezachráníte) a pokud něco funguje, zpravidla to bývá u každého člověka něco jiného. Dobře si také uvědomuji, že zbavit se tohoto zlozvyku je velmi těžké, jednak z důvodu, že už trvá tak dlouho, a stal se tak určitým automatismem a pak také proto, že okusování a otrhávání může probíhat bezděky a je tak velmi těžké toto chování kontrolovat.
Asi také víte, že je dobré pokusit se hledat příčinu – sama uvádíte stresové situace (a zmiňujete, že teď už nemusíte být v bezprostředním stresu, aby se problém projevil), ale může to být cokoli dalšího – agrese a hněv, smutek a deprese, nuda, nervozita a další. Problém je v tom, že nejde identifikovat jednu příčinu, která by byla všem lidem společná, naopak je pozadí tohoto problému velmi mnohotvárné. A často v tom hrají roli i faktory, které si člověk nemusí vůbec uvědomovat a které se navíc proměňují v čase. I když víte o tom, že třeba konkrétně u vás byly spouštěčem stresové situace (nepíšete jaké, a tak je trochu těžké si pod tím něco konkrétního představit), je možné a pravděpodobné, že je váš zlozvyk spíš průsečíkem více faktorů, než přímým následkem jednoho. Stejně tak se každý člověk zbavuje svých letitých návyků a zvyků trochu jinak.
Co tedy potřebujete, abyste se tohoto problému mohla zbavit? Myslím si, že v první řadě hlavně skutečné odhodlání a motivaci něco změnit. V řadě druhé se domnívám, že by vám mohl být velmi užitečný dobrý psychoterapeut, který by pomohl najít řešení šité na míru přímo vám, vašemu životu a okolnostem, které k tomu, co vás trápí, přispívají. Váš vnitřní svět je totiž pro získání klíče k pochopení toho, co se vlastně děje, nezbytný – a na to tu není prostor. Žádný univerzální návod, podle kterého by se dalo postupovat, neexistuje – ale pevně věřím, že se vám povede najít zrovna ten váš.