Poradna
Foto: Shutterstock.com
odemčené

Jak říct kamarádce, že je nemocná: Důkladně zmapujte situaci!

Dobrý den, mám kamarádku, která trpí paranoidní psychózou, ale je samozřejmě jediná, která…

Alena Černá, Psycholožka, psychoterapeutka

Poradnu zveřejňujeme bez audio verze.

15. 3. 2012

15. 3. 2012

Dobrý den,

mám kamarádku, která trpí paranoidní psychózou, ale je samozřejmě jediná, která to neví. Jak a kdo jí to má říct, aby se šla léčit?  Aby si zároveň nemyslela, že je to proti ní?  Problém vyvolává soužití v jednom domě s jejim tchánem a tchyní.

Děkuji moc za odpověď!

S pozdravem a přáním hezkého dne.

Veru

Názor odborníka


Milá Veru,

díky za vaši důvěru. V první řadě bych ráda napsala, že pro mě není lehké odpovědět – nevím, na základě čeho usuzujete, že kamarádka trpí zrovna „paranoidní psychózou“ (máte možná na mysli paranoidní schizofrenii?). Chápu, že vám něco v jejím chování dělá starosti a velmi oceňuji, že hledáte způsob, jak situaci řešit, aniž byste narušila důvěru mezi vámi, případně situaci nezhoršila.

Nicméně takové diagnostikování může být i dost nebezpečné, zejména takhle laicky a „od boku“. Diagnóza paranoidní schizofrenie a psychotické poruchy vůbec jsou poměrně závažnou diagnózou, která skutečně vyžaduje pomoc odborníků. A jsou to právě odborníci, kteří určí, zda v daném momentu člověk splňuje diagnostická kritéria a lze říci, že v tuto konkrétní chvíli má člověk soubor potíží, který lze označit třeba jako „paranoidní schizofrenie“.

Píšu to proto, že vámi uváděné podezření je skutečně závažné a přitom se psychiatrické diagnózy často laicky nadužívají v situacích, kde nejsou na místě. Samozřejmě netvrdím, že je to váš případ – jen bych dala pozor na takové škatulkování.

Z formulace vašeho dotazu mi není jasné, zda problémem myslíte kamarádčinu případnou nemoc, která pak vyvolává těžkosti v soužití s tchánem a tchyní, nebo zda její problém podle vás vyvolává ono soužití (tipuji to druhé).

Z vašich pár vět ale chápu (vzhledem k tomu, že se odkazujete na „paranoidní“ rysy), že vnímáte komunikaci s kamarádkou o tom, že by mohla mít problém, jako složitou a patrně tušíte riziko, že by si jakoukoli poznámku mohla vztáhnout na sebe jako útok. Netuším, jaký má kamarádka na svou situaci náhled (jestli si uvědomuje, že by v tomto směru mohlo být něco v nepořádku s tím, jak se chová a jak vnímá své okolí).

Darujte předplatné

Koupit

Od toho se ale odvíjí všechny možnosti komunikace s ní. Z toho mála informací co mám (nevím, jak se kamarádka skutečně chová, jaký typ problémů z toho má plynout,  jak je situace obecně závažná atd.) je obtížné dát vám konkrétní odpověď. Pokud jde o to, kdo jí to má říci – pokud se situace skutečně má tak, jak naznačujete, měl by jí to říci odborník (lékař).

Na vašem místě bych se zkusila poradit s někým dalším, kdo vaši kamarádku dobře zná, zda situaci vnímá podobně a vidí nějaké řešení zvenčí jako nezbytné. Pokud ano a víte, že je kamarádka alespoň trochu přístupná rozhovoru o problému, zkusila bych si s ní popovídat o tom, jak se v poslední době cítí, zda nepotřebuje nějak pomoct a pokud ano, jaké formy pomoci sama zvažovala. Její reakce vám dá vodítko k tomu, jak postupovat dál (odkázat ji na konkrétního odborníka, raději se stáhnout atd.).

Pokud vaše kamarádka skutečně trpí psychotickou poruchou (což nevím), je pravděpodobné, že si svůj stav neuvědomuje a nemá potřebu se léčit. Skutečně by pak jakékoli vaše snahy mohla chápat jako útok. V krizových případech, kdy je vnímání vážně narušené a kdy hrozí sebepoškození, sebevražda nebo agresivní chování, je potřeba pro daného člověka co nejrychleji zajistit odbornou pomoc – například zavolat rychlou záchrannou službu.

Pokud situace nevyžaduje tak rychlé jednání, ale všímáte si neobvyklého jednání, které naznačuje přítomnost závažnější poruchy, bylo by dobré, aby se kamarádka co nejdříve obrátila na lékaře, ke kterému má důvěru (například praktického lékaře), a který by pak dále spolupracoval s psychiatrem.

Využívejte celý web.

Předplatné

Je také možné obrátit se na krizová centra, linky důvěry, psychiatrické léčebny či kliniky, které mají příjmové ambulance. Pokud tedy skutečně seznáte, že vaše kamarádka potřebuje takovouto pomoc a je možné s ní o tom hovořit, zkuste s ní na toto téma promluvit a navrhnout možnosti s tím, že jí můžete být oporou (jít k lékaři s ní apod.). Vyhnula bych se ale jakýmkoli diagnózám a pojmenovávání jejího stavu, ať si o tom myslíte cokoli. Nejsem však takto na dálku a s informacemi, které mám, schopná odhadnout, jak vaši snahu pomoci kamarádka přijme.

Pěkný den,

Alena Černá

Alena Černá

Psycholožka, psychoterapeutka

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.

Načítá se...
Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.