Dobrý den.
Prožívám období puberty a jak plyne čas, stále jsem si sama se sebou nejistější. Jednou jsem našla na internetu kluka, do kterého jsem se zamilovala. Ovšem už od začátku jsem byla přesvědčená o tom, že je můj vztah s ním nemožný. Postupem času se pro mě stal vzorem nejen v hudbě, ale i ve stylu života a ve způsobu oblékání.
Začala jsem nosit volné kalhoty a velká trička, která mi byla mnohem pohodlnější. Ovšem když mi začaly holky ze školy po této změně nadávat do lesby, začala jsem si říkat: A není možné, že bych opravdu byla lesba? Nevím a nejsem si jistá, jestli ano. Ženy mě nijak nepřitahují, ale nedělá mi problém se např. s nějakou kamarádkou obejmout.
Líbí se mi prostě kluci. Jsou pro mě vzrušující mnohem více než holky. Je pravda, že vypadám spíš jako kluk, ale rozhodně mi přijde nechutná představa vztahu se ženou, sexu se ženou nebo jen představa, že bych se s ní měla líbat. Jsem tedy lesba nebo ne?
Děkuji moc.
Maya
Názor odborníka
Dobrý den, Magdaleno,
děkuji ti za důvěru, se kterou se na nás obracíš se svým trápením. V následujících řádcích se ti pokusím zprostředkovat, co mě při čtení tvého dopisu zaujalo a na co bych se tě zkoušela ptát, kdybychom se osobně potkaly.
Píšeš, že aktuálně prožíváš období, které je pro tebe hodně zmatené. Procházíš pubertou, zamilovala jsi se do kluka, který ačkoli tvoji náklonnost neopětoval, stal se pro tebe v mnohém vzorem. Z části sama a z části pod jeho vlivem jsi začala dělat ve svém životě změny (změna oblečení, hudby, stylu). Reakce okolí (holek ze školy) na tyto změny tě přiměla přemýšlet nad tvojí sexuální orientací, zda jsi nebo nejsi na holky.
První, co mě napadlo, byla potřeba tě uklidnit, že vše, co prožíváš, je v pořádku. Jak jsi sama zmínila, procházíš pubertou, což je samo o sobě složité období, protože se v mladém člověku bouří všechno možné (hormony, myšlenky, názory, chování apod.) a on se s tím vším musí nějak vypořádat. To, že u tebe došlo ke změně v oblékání nebo změně stylu, není v žádném případě příznakem pro to, že bys měla být lesbičkou. Ani to, že se obejmeš s kamarádkou, není nic špatného nebo nevhodného. Kamarádky tohle gesto běžně používají.
Je celkem obvyklé i to, že se jedné ženě může líbit jiná žena, bez toho, aby šlo o lesbičku. Homosexuálně orientovaní lidé většinou svoji odlišnou orientaci rozpoznávají a uvědomují si ji již v období dospívání, protože začínají být vnitřně silně přitahování stejným pohlavím. Protože se o těchto pocitech ve svém dopise vůbec nezmiňuješ, myslím, že se nemusíš strachovat, že by u tebe docházelo k nějaké změně. A i kdybys do budoucna nějaké takové pocity rozpoznala, nemusíš se bát, lidská sexualita je v tomto dost nevypočitatelná a nedá se vždy jednoznačně říct, jak to má správně být.
Myslím si, že je naprosto v pořádku, že tě tyto otázky napadají, protože to patří k dospívání, kterým procházíš. Někdy však může být náročné, když je člověk na tyto otázky sám a nemá se s kým poradit, protože pak může mít pocit, že něco není v pořádku. Napadá mě proto, zda máš ve svém okolí někoho, s kým by sis, kdybys chtěla, mohla o těchto věcech otevřeně promluvit (rodiče, sourozence, kamarádky, učitelé)? Rozhovor vedený v bezpečném prostředí, kde je důvěra a úcta jeden k druhému, může někdy pomoci najít odpovědi na všelijaké otázky. Co si o tom myslíš?
Nakonec bych ještě ráda zmínila, že jsi hodně odvážná, že sis dokázala tímto způsobem říci o radu a nezůstala jsi na to sama. Kdyby sis do budoucna potřebovala ještě s někým promluvit, určitě je možné kromě lidí z tvého okolí využít i služeb psychologa u tebe ve škole nebo třeba bezplatné linky bezpečí (116 111), kde ti určitě rádi poradí, s čím jen budeš potřebovat.
Přeju krásné prázdninové dny,
Marie Kovářová
