Dobrý den,
s partnerkou jsme spolu byli osmým rokem.
Již delší dobu jsem pozoroval, že mě přestávala přitahovat jako žena, sex jsme měli tak jednou za 2 měsíce.
V práci jsem poznal ženu, která mě začala velmi přitahovat. Skončilo to mojí opakovanou nevěrou. V současné době žijeme odděleně, partnerka vše zjistila a já se rozhodl odstěhovat.
Myslel jsem, že začnu nový vztah, ale zjistil jsem, že se od své bývalé partnerky nedokážu odpoutat, pořád mi na ní záleží, protože jinak je to skvělá žena, a já se cítím hrozně za to, jak jsem jí ublížil, ale zároveň si neumím představit, že bych se nyní vrátil.
S kolegyní z práce se setkáváme, ale nedokážu si představit, že bych s ní byl ve vztahu. Pokud cítím, že by chtěla víc než jen posezení u kávy nebo mazlení, okamžitě se stáhnu a mám výčitky i přesto, že je mi s ní příjemně. Sexu se vyhýbáme.
Stále se vracím v myšlenkách do doby, kdy nám spolu s bývalou partnerkou bylo fajn, ale nevím, jestli je to jen nostalgie nebo jestli ji stále miluji, protože mi záleží i na nové partnerce. Ta o tom, co prožívám ví a má obavy, že se budu chtít k bývalé partnerce vrátit.
Jsem z toho zmatený, pořádně ani nevím, co ke které cítím. Když se vidím s jednou, chybí mi ta druhá a naopak. Někdy přemýšlím, že bych se neměl vídat se ani s jednou, protože se nedokážu rozhodnout.
RadimS
Názor odborníka
Dobrý den Radime,
děkuji za váš dotaz a za otevřenost, se kterou zde popisujete svoje trápení. Určitě není jednoduché o tom takto hovořit. Přesto si myslím, že by váš dotaz mohl být zajímavý a obohacující pro řadu lidí, kteří se mohou potýkat se stejným tématem. A třeba i oni s vámi budou sdílet své zkušenosti.
Píšete, že jste se rozhodl ukončit dlouhodobý vztah s partnerkou kvůli opakovaným nevěrám se ženou z práce. Důvodem nevěry bylo to, že vás přestala vaše partnerka fyzicky přitahovat. Chtěl jste začít nový vztah, ale nedaří se vám za bývalým vztahem udělat tlustou čáru. Je vám líto, jak jste se k partnerce zachoval a někdy uvažujete nad tím, že byste se k ní vrátil. S kolegyní z práce se vídáte, ale myšlenka, že byste spolu tvořili pár, se vám nezamlouvá. Přemýšlíte nad tím, která z žen je pro vás ta pravá. A to vše je zahalené v tom, že nevíte, co k oběma ženám cítíte.
To, co zažíváte vy, je celkem běžná věc. Dnešní doba je přímo charakteristická tím, že máme nepřeberné možnosti, ve všem – v tom jakou budeme dělat práci, co si koupíme k obědu nebo třeba kam pojedeme na dovolenou. To je v určitém směru určitě velmi příjemné a výhodné, na druhou stranu, to s sebou může přinášet i určitá dilemata. Pokud má člověk příliš mnoho možností a neví, co vlastně chce, může se dostat do situace, kdy ho tato přemíra natlačí do velké nejistoty a zastaví na místě. Když si vyberu tuto ženu, nebudu pak litovat? A když tu druhou, budu šťastný? Můžu mít obě? A má cenu to vůbec řešit?
I vás, Romane, vnímám jako člověka, který nyní stojí na křižovatce a rozhoduje se, kterou cestou se vydá – vrátit se k bývalé partnerce, plně se ponořit do současného vztahu, oba tyto vztahy nadobro ukončit a začít novým, zůstat sám nebo něco úplně jiného. Na to všechno máte určitě právo, můžete se o tom svobodně rozhodnout. Jen musíte také myslet na to, že každé rozhodnutí s sebou nese i zodpovědnost za vše, co je s ním spojené. Třeba i to, že někomu ublížíte nebo ještě hůře, že budete ubližovat sám sobě.
Kdybychom spolu pracovali, určitě bych vás nechala podrobně prozkoumat každou možnost, která by vám aktuálně připadala osobně dobrá či zajímavá. Dále bych pak zkoumala, z jakého důvodu jste si vybral právě toto. Stejně to může udělat i vy sám. Zkuste se zamyslet a klidně si i sepsat možnosti, nad kterými aktuálně přemýšlíte. Ke všem si pak poznačte, v čem jsou pro vás dobré, co by vám přinesly a v čem by vám naopak nevyhovovaly, co by vám vzaly.
Druhým krokem by pak mohlo být to, že se zaměříte sám na sebe a upřímně si odpovíte na to, co vy sám chcete a potřebujete k tomu, abyste byl v partnerství spokojený, co je pro vás důležité. Tyto odpovědi nemusíte hledat sám, společníkem vám může být dobrý přítel, odborník nebo někdo, ke komu máte důvěru. Zkuste své rozhodnutí nejdříve učinit sám za sebe, to znamená, jak by to ideálně vyhovovalo vám. Až pak se zabývejte reakcí okolí. Můžete se také zkusit zamyslet nad tím, zda tuto nejistotu v rozhodování znáte i z jiných oblastí života (práce, vztahy s kamarády, volný čas apod.).
Hodně jsem u vašeho příběhu také uvažovala nad tím, co vás na této situaci asi trápí nejvíc. Zda je to, že jste ublížil bývalé partnerce, to že vzbuzujete obavy ve své současné přítelkyni nebo to, že nevíte, se kterou z nich byste opravdu chtěl být nebo je to ještě v něčem jiném? Dále pak nad tím, jak vypadaly vaše předchozí vztahy (co vedlo k jejich ukončení), a také ten, ze kterého jste odešel (zda jste se ve vztahu potýkali s nějakými dalšími problémy kromě ztráty vášně). Protože tu však není dostatek prostoru, zůstanu pouze u otázek. Můžete je brát jako nápady či myšlenky, které by mohlo být zajímavé prozkoumat.
Líbí se mi, že o celé situaci přemýšlíte, a i když se v ní nyní nevyznáte, může to být krok k tomu, aby tomu tak do budoucna třeba nebylo. Situace a věci se mohou začít měnit, když o nich začneme mluvit. Je už na vás, zda o nich budete hovořit sám nebo s někým, zda bude chtít do rozhovorů přizvat i vaší partnerku nebo ne. Až sám zjistíte, kterou cestou se budete chtít vydat, bude i jednodušší se rozhodnout, zda po ní budete chtít jít s někým po boku nebo kus cesty půjdete sám a i tak vám bude dobře.
Budu vám držet palce, ať se brzy zase začnete volně pohybovat.
Využívejte celý web.
PředplatnéPěkný den.
Marie Kovářová
