Je tomu už tři roky, co trpím dennodenními úzkostmi a řadou psychosomatických potíží, ke kterým patří zablokovaná páteř, nonstop terorizující pískání v uších, nespavost, motání hlavy, slabost… výčet je opravdu dlouhý, a to i bez objektivního lékařského nálezu. Mám za sebou léčbu antidepresivy, návštěvy psychiatra i psychologa, bohužel vše zatím bez odezvy.
Začínám si zoufat, že nikdy nenajdu cestu ven z tohoto bludného kruhu. Nesu si s sebou životní rány tak jako spousta z nás (nešťastné dětství, smrt matky, nevydařená partnerství, prodělaná anorexie atd.), ale zoufale bych potřebovala ujištění, že cesta ven je, i když nemohu najít tu správnou a již ztrácím víru.
Jaká je „ta“ správná? Je nějaká? Na co se zaměřit? Často se dočítám, že je potřeba mít se ráda nebo přemýšlet pozitivně, to vše je bohužel u mne pomíjivé. Nemohu ani identifikovat důvod, proč mé úzkosti začaly, i když je jich z minulosti poměrně hodně.
Lze s úzkostí a s prací na jejím odstranění uspět, i když člověk vědomě neví, které konkrétní události tyto stavy zapříčinily? A když odejdou úzkosti, odejdou i tělesné neduhy, které jsem popsala výše? Nebo už budu nadobro trpět?
Lze to zvrátit? Žít s dobrými vyhlídkami na lepší budoucnost? Anebo je člověk jednou provždy „prokletý“?
Alexandra Janíková, 29 let
Názor odborníka
Dobrý den, milá Alexandro,
myslím, že můžu napsat, že cesta ven z bludného kruhu je, ale není ani krátká, ani snadná.
Jestli dobře rozumím, píšete, že máte za sebou mnoho složitých a těžkých událostí a také roky potíží. Prošla jste nešťastným dětstvím, těžkou ztrátou, prodělala jste anorexii, nevydařená partnerství a poslední tři roky vám tělo dává najevo, že už má všeho dost.
Také píšete, že nemůžete najít důvod, proč úzkosti začaly – i když o vás nic nevím, tak už jen výčet výše popsaných těžkostí k tomu stačí a důvod nebude jen jeden.
Co se týče odborné pomoci – určitě bych vám doporučovala ji nevzdávat, ale vyhledat psychosomaticky uvažující odborníky: jak psychoterapeuta, tak psychiatra se zaměřením na psychosomatiku.
Dále se ptáte, jestli je možné s úzkostí pracovat i bez vědomostí o spouštěčích – za sebe odpovídám ano. Většina klientů na začátku terapie souvislosti nezná, proto do terapie jdou. Od toho terapie (také) je, aby se klient postupně toto vědomí naučil rozvíjet a používat. Souvislosti se postupně během terapie vynoří a ozřejmí.
Jakou pomoc hledat
Stran výběru terapeutické metody bych pro vás doporučovala integrativní pojetí nebo metody, které více pracují s psychosomatikou přímo, tj. biosyntézu nebo bioenergetiku, případně somatic experience. Mohly by pro vás být užitečné i přístupy Pesso‑Boyden, případně odborně vedené rodinné konstelace.
Jestli jsem to dobře pochopila, jsou u vás úzkosti vyjadřovány ve velké míře řečí těla. V systémech, které pracují také s tělem, je možné začít pracovat s příznaky i bez vědomí konkrétních událostí.
Aby člověk vydržel delší dobu budovat a trénovat to nové, potřebuje podporu, a k tomu je potřeba společník.
A ano, když odejdou úzkosti, zlepší se i tělesné neduhy – nebudu vám na tomto místě slibovat, že je možná úplná úzdrava, natolik neznám vás ani váš příběh, ale obvykle se díky terapii symptomy zmírní a objevují se méně často. Počítejte ale s tím, že terapie v případě tak mnohovrstevném, jako je váš, může trvat i několik let.
Co můžete udělat bez odborníků
Je možné, že jste z míst, kde biosyntéza, integrativní terapie nebo psychoterapie celkově nejsou dobře dostupné, a možná vás zajímá, co pro sebe můžete udělat sama. Také netuším, jak blízká je vám např. homeopatie nebo terapie Bachovými květy, ale pokud jste těmto metodám nakloněná, lze je použít jako podporu v kombinaci s antidepresivy.
V posledních letech je i neurovědami potvrzeno, že nervová soustava se uzdravuje, pokud se člověk záměrně obklopuje pozitivními podněty, lidmi a zážitky, dále pokud je dodržován denní režim (jídlo, pití, spánek, vyváženost systému práce – odpočinek), přiměřená tělesná aktivita, trénuje se pozitivní myšlení.
Využívejte celý web.
PředplatnéK tomu, aby člověk vydržel delší dobu budovat a trénovat to nové (což je náročné, pokud to budujeme za plného provozu), potřebujeme podporu a k tomu je potřeba společník – kamarád, terapeut, trenér, kouč. Přesně tak, jak píšete: když je na to člověk sám, sklouzne do starých kolejí.
Mohly by vás zaujmout některé knihy, např. Uzdravení bez léků a bez lékařů, Váš mozek se dokáže změnit nebo Tělo nezapomíná.
Alexandro, přeji vám na vaší cestě vytrvalost a šťastnou ruku při výběru metod a lidí, kterými se obklopíte.
Alena Večeřová Procházková
