Dobrý den,
mám jistý problém, který se neustále opakuje. Velmi rychle se zamiluji, poblázním, ale velmi rychle mě to přejde a ze vztahu utíkám (i když později třeba lituji).
Vždy tak po čtyřech měsících mě vztah přestane bavit. Začnu mít pocit, že mě svazuje, že se pořád musím někomu přizpůsobovat, dělat kompromisy, že si nemůžu plnit sny, protože už nejsem jen za sebe, ale už musím myslet za dva. Mám pocit, že vztah omezuje mé vlastní Já. A tak vždy ze vztahu odejdu, abych hned nato začala snít o vztahu novém, pravé a krásné lásce a situace se opakuje.
Začne mě vždy rozčilovat, že partner není ze všeho nadšený jako já, že se mu nelíbí a nezajímá ho vše, co mě. Mám potřebu, aby partner sdílel všechno mé nadšení, a když to tak není, jsem zklamaná. Naopak mi začne vadit přizpůsobování se a představa, že nemůžu mít vše, co chci, protože třeba musím udělat kompromis s protějškem. Prostě můj partner začne vadit všemu, co zrovna chci. Zároveň jsem však ve vztahu velmi nedůvěřivá a partner mě musí stále ujišťovat o svých citech.
I teď to prožívám. Mám skvělého přítele, hodného, milujícího, tolerantního… ale pomalu opadává moje zamilovanost a znovu začínám mít pocit svázanosti a toho, že mi něco okolo uniká… nějaké příležitosti. Přitom opustit ho nechci, miluji ho. A vím, že i kdyby došlo na rozchod, tak se znovu vrhnu do nějakého vztahu, protože „miluji zamilovanost“, a zase to bude nanovo.
Chyba bude někde ve mně, ale nevím, co s tím… Děkuji za radu.
Mari
Názor odborníka
Dobrý den, Mari,
děkuji za váš dotaz, myslím, že se v něm pozná mnoho lidí. Zkraje bych vás chtěla pochválit za to, že se nad svým jednáním zamýšlíte a snažíte se o sebereflexi. Jste na dobré cestě provést změny, které vás budou těšit.
Z vašeho popisu vztahu vnímám určitou zaměřenost na sebe sama a zbrklost či nezralost. Zároveň mi přijde, že chápete, že jsou vaše očekávání od partnera a vztahu nereálná. Možná to souvisí s nejistotou ve vztahu, o které píšete.
Navrhuji vám následující. Zamyslete se, zda je možné si najít partnera, který bude milovat vše co vy, dělat vše co vy a navíc bude ze všech věcí i stejně intenzivně nadšený nebo bude jednodušší se nechat naklonovat. Píšete, že svého současného partnera milujete. Kromě jeho vztahové roviny (tolerantní, milující a hodný), má i nějaké osobnostní vlastnosti, kterých si vážíte a s vámi či vztahem nemají nic společného? Imponuje vám něčím? Můžete se od něj něco naučit?
Máte představu, jak by měl vypadat váš ideální partner obecně? Jaký vztah byste chtěla do budoucna, aby vás nebrzdil ve vašem životě a seberealizaci?
Vztahy, které popisujete, nejsou skutečnými vztahy. Jak sama píšete, milujete „být zamilovaná“. Možná se tak před opravdovým vztahem skrýváte. Mám pro vás „špatnou“ zprávu. Ve vztahu je nutné dělat kompromisy a milovat partnera i s jeho odlišnými vlastnostmi, někteří z nich mají dokonce i určité nedostatky. Můžu vás ale ujistit, že v momentě, kdy začnete chápat vztah jako společnou cestu, kdy někdy mohou jít partneři ruku v ruce a někdy se jeden z nich může zastavit a kochat květinami, i když druhý se raději dívá na hvězdy, možná si pak uvědomíte, že vás vztah již tolik neomezuje. Partner je pořád váš partner, i když se občas nevidíte.
Pokud chcete praktickou radu, jak se necítit ve vztahu svázaná a plnit si své sny, prostě to dělejte. Věnujte se sama sobě, svým koníčkům, aktivitám, využívejte příležitostí. Uvidíte, jak na to bude reagovat váš partner. Třeba se při nějaké aktivitě přidá, třeba si najde své vlastní nebo se mu to nebude líbit a vy pak budete řešit, jestli jste ochotná dál ustupovat nebo ne. Pevný vztah ale nenaruší to, že půjdete sama na koncert nebo si zaběhat.
Přeji hodně štěstí.
Radka Gottwaldová
