Dobrý den,
je mi 47 let, manželovi 58. Jsme spolu šest let, pro mě je to druhé manželství, pro manžela třetí. Společné děti nemáme, já mám jedno dítě z předešlého manželství a můj muž dvě děti se svou bývalou ženu. Podotýkám, že já jsem nebyla příčinou jejich rozvodu, poznali jsme se, až když byl rozvedený.
Co mě velmi trápí a co je i příčinou neustálých rozbrojů mezi námi, v poslední době už tak velkých, že vážně přemýšlím o rozvodu, je manželova nadměrná péče o jeho bývalou manželku, a to nejen emocionální, ale zejména materiální. Manžel velmi štědře exmanželce přispívá – ona nepracuje, pobírá od něj vysoké alimenty, má dům i byt, které jí pořídil v rámci porozvodového vyrovnání…
O své děti se stará můj muž opravdu nadstandardně, to chápu a s tím problém skutečně nemám, přesto pravidelně své exmanželce platí zimní i letní letecké dovolené, nyní jí koupil nové auto, s argumentem, že v tom vozí jeho děti, a příspívá jí na vše o co si ona řekne, jelikož jí není opravdu nic trapné a neustále mu dává požadavky, co ona, resp. jejich děti, potřebují.
Pro mě je velmi obtížné v tom žít, ke mně můj muž rozhodně takto štědrý není, já pracuji, mám svůj příjem a své dítě jsem živila vždy sama (otec mého dítěte se na výživě nikdy nepodílel). Můj muž ví, že se mi to nelíbí, a byť jsme spolu o tom vedli dlouhé hovory, kde jsem ho žádala, ať mi alespoň o těchto věcech říká, přesto je to stále ve stavu, že mi na přímé otázky lže a zapírá. Vždy se to však nějak provalí – například když jeho děti s nadšením vypráví, jak tatínek koupil mamince auto, zateplil dům, zaplatil dovolenou atd. atd.
Tento stav trvá celých šest let, nyní jsem se však dostala do stádia, kdy už v tom nemohu spokojeně žít. Můj muž navíc rozhodně nepatří k pozorným a ohleduplným manželům a řekla bych, že je mu naprosto jedno, že mi lže nebo že mě to bolí, nebere na mě žádný ohled. Na mé argumenty má vždy jedinou odpověď – že to musím chápat. Ale já už zkrátka nemohu.
Zkoušela jsem nesčíslněkrát to s ním probírat, najít nějaký kompromis, abychom byli spokojeni oba, ale výsledkem je, že si stále dělá co chce a ještě je přesvědčený, že já mám být vděčná, že si mě vzal. To myslí vážně, neustále to zdůrazňuje, připadá mi to velmi směšné, jsem vysokoškolsky vzdělaná s vlastní kariérou a rozhodně nejsem nepřitažlivá.
Myslím, že nám dvěma nic nepomůže, vztahy mezi námi jsou jeho chováním velmi narušené. Přemýšlím o rozvodu, i když si tím ještě nejsem zcela jistá… Můžete mi prosím poradit? Děkuji vám.
Linda
Názor odborníka
Milá Lindo,
váš mail jsem přečetla několikrát, a to proto, že nevím, z jakého konce celý problém vzít. Ač se to na první pohled nezdá, je to pěkně zapeklité. Vypadá to, jako by hlavní příčinou vašich střetů s manželem byla jeho nadměrná péče o bývalou manželku. Domnívám se však, že tato nadměrná péče je jen jakýmsi symptomem toho, co se mezi vámi s manželem děje. Nabízím vám se na to podívat trochu více zeširoka. Půjde jen o hypotézy. V terapii bychom měli/y možnost věci upřesňovat, já pracuji s informacemi, které mám k dispozici.
Nabízím vám se na celou situaci podívat tak, že mezi vámi není jedna příčina konfliktu (kauzální vysvětlení), nýbrž se odehrává cirkulárně (chování jednoho z vás je příčinou i následkem toho druhého a naopak). Pomůže nám to se lépe vyznat v projekcích, zraněních, fantaziích, které se tady odehrávají.
Domnívám se, že čím víc vyčítáte manželovi péči o jeho bývalou manželku a jeho děti, tím více v manželovi vyvoláváte pocity a fantazie, že je kontrolován a omezován a že se ve vztahu s vámi musí vzdát své autonomie a jeho potřeby pečovat o své děti. Váš muž se brání vaší kontrole tak, že uniká (nakládá s penězi po svém, lže, zapírá,…). Čím víc toto dělá, tím víc potvrzuje vaše mínění o vztahu, že jej musíte mít pod kontrolou, jinak byste… a teď nevím… začala pociťovat něco nepříjemného, čeho se zřejmě bojíte. Z vašeho mailu toto není úplně jasné. Jde o vaše pocity ve vztahu, nebo jen o peníze, o kterých píšete? Dostaneme se k tomu za chvíli.
Tento stručný model je sice hezký, ale co s tím, že? K tomu, abyste ze začarovaného kruhu vyskočili, by bylo dobré si začít uvědomovat a porozumět vašim zraněním, které si do vztahu přinášíte z minulých vztahů či z dětství. Máte je oba. Já bohužel nemám informace o vašem manželovi, jeho minulosti, důvodech rozpadu jeho předchozích vztahů, atd. Nevím, čeho se ve vztahu obává on. Pokusím se tedy nabídnout něco vám.
Zlobíte se na manžela, že není dost ohleduplný a pozorný. Chová se tak ale vůči své původní rodině. Vás sráží řečmi, že můžete být ráda, že si vás vzal. Jim dává peníze. Proč se k vám nechová ohleduplně? Ano, vaše pocity jsou legitimní. Domnívám se, že proti pocitu ohrožení a toho, že nejste druhým milovaná, se nevědomě bráníte kontrolou.
Píšete, že máte svoji kariéru, vždy jste své dítě živila sama, jste přitažlivá, máte VŠ vzdělání. Jste na to jistě pyšná a já vám to schvaluji. Máte‑li však pocit, že vás váš manžel odmítá, máte možná tendenci tuto pevnou ženu ještě více zesílit. Ze vztahu se podle mne v těchto situacích stahujete, protože se vám potvrzuje, že se musíte o sebe postarat sama, spoléhat sama na sebe. Jde o obranné chování, kterým si škodíte. Váš muž na toto chování reaguje odmítáním.
Lindo, je určitě správné, že váš muž má zájem o svou bývalou rodinu, což nepopíráte. Vašemu vztahu by ale prospělo, kdybyste nechala manželovi i sobě větší volnost, nechala věcem častěji volný průběh a dovolila si být někdy slabou, selhávající a třeba i trochu závislou. To vše ale myslím ne jako hru, ale krok k tomu pokusit se tyto pocity u sebe pomalu poznávat, ve vztahu se otevírat a s manželem o nich mluvit. Domnívám se, že vás pak manžel přestane odmítat a vy se už nebudete muset bránit.
Jistě se pak bez problémů dohodnete i na penězích. Doporučuji vám si rozmyslet kolik peněz konkrétně si např. měsíčně představujete, abyste mohla být spokojená. Společně tuto věc s manželem proberte, zda je tato představa reálná, případně najděte kompromis, který bude oběma vyhovovat. Jak naloží váš muž se zbytkem, byste už měla nechat na něm. Úmyslně jsem otázku peněz nechala až na konec, protože jsem přesvědčená, že problémem je především váš vztah, to co se děje mezi vámi a jak komunikujete.
Milá Lindo, chápu vaše trápení. Přeji vám, aby se vám s manželem podařilo situaci zvládnout. Pomoci vám v této chvíli může párový terapeut. Hodně štěstí.
Kamila Thiele
