Opakovaně mě trápí a nedokážu se vyrovnat s manželovou masturbací, když je sám doma a speciálně když u toho kouká na porno. Vždycky po příchodu z práce dokážu poměrně přesně identifikovat, že se sebeukájení oddával, a velmi mě to raní.
Vím, že masturbuje tak maximálně jednou, dvakrát týdně a že to asi není moc (mně to tak přesto připadá ve chvíli, kdy jsme spolu doma a náš sexuální život nestrádá). Trápí mě, že nejsem tolerantní manželka, protože po prolézání internetu vím, že potřebu masturbovat má evidentně každý muž.
Sama jsem to měla tak, že do nějakých jednadvaceti, rok po tom, co jsme s manželem spolu začali chodit, jsem nejenže porno nikdy neviděla, ale ani jsem nikdy sama nemasturbovala. Teď tak činím výjimečně, hlavně když odjede na delší dobu pryč.
Kolikrát jsem přemýšlela, co mě na jeho sebeuspokojování tak trápí. Je to asi hlavně žárlivost a pocit až nevěry z jeho strany. Jako kdyby do našeho intimního vztahu tahal ještě nějaké cizí lidi, na které se kouká. Kolikrát jsme se na to téma bavili. Říkal, že sex beru moc vážně a že je jeho masturbace něco jiného s jiným významem. Prostě něco jako doplněk vztahu.
To mě také zraňuje, neb jsem někde uvnitř toho názoru, že by se vztah takhle pravidelně „doplňovat“ neměl. Uvědomuji si, že mám nejspíš puritánské myšlení a problém je pouze na mojí straně. Přesto se ve společných debatách snažím dávat alespoň najevo, že vím, že bych měla být tolerantnější, a chci, aby to vyznělo, že mu to nezakazuju.
Moc bych si tedy přála, aby mi manželova masturbace přestala vadit a přestala mě trápit. Jak toho dosáhnout?
Ela, 25 let
Názor odborníka
Dobrý den, Elo,
předně bych rád ocenil míru sebereflexe, se kterou svůj problém předkládáte. Osobně jsem přesvědčený, že masturbace je zcela v pořádku, stejně jako občasné sledování porna.
Vše má samozřejmě svou míru. Existuje cosi jako závislost na pornu, která vede k hodinám promrhaným sledováním tohoto „filmového žánru“. V extrémním případě má za následek obtíže ve skutečném intimním životě, a dokonce i nezájem o reálný sex. To má na partnerský život samozřejmě velmi negativní dopad a je vhodné závislost tohoto typu řešit co nejdříve.
Občasné sledování porna a masturbace zdravý partnerský vztah neohrožuje. Přesto rozumím tomu, že se kvůli této manželově kratochvíli cítíte nekomfortně. Píšete o tom, jak vám připadá, že skrze porno manžel tahá do vašeho vztahu jiné lidi. To je jistě velmi nepříjemný pocit.
Co ohrožuje vztah?
Z profesní zkušenosti vám mohu nabídnout několik dalších pohledů na masturbaci a sledování porna – i na tato témata s mými klienty občas narazíme. Někteří muži (ale i ženy) považují obdobné aktivity dokonce za prevenci nevěry. Místo poznávání reálných sexuálních partnerů, kteří by skutečně mohli být pro vztah ohrožující, kouknou na pár fotek či videí, uspokojí své chutě po jinakosti a nemají jakékoli další choutky řádit mimo domov.
Masturbace a zejména vyvrcholení slouží sem tam také jako prostá rychlá úleva od narůstajícího tlaku způsobeného nadměrným stresem. Nejde jistě o běžnou a obecně kdykoli použitelnou formu „odtlakování“, to by se například výkon mnoha stresujících povolání poněkud komplikoval a protahoval. Přesto i s tím jsem se setkal.
Z vašeho mailu mám dojem, že popsané ohrožení pornem a masturbací může zesilovat jakousi nejistotu, kterou v sobě obecně možná máte. Berte mě s rezervou, na dálku není možné v tomto ohledu dělat zasvěcené úsudky. Ale zajímalo by mě, jak bezpečná a sebejistá se obecně v životě a zvláště ve vztazích cítíte.
Pokud se cítíte znejistěna a ohrožena, přitom víte, že veliká část celé problematiky se týká především vás, je na místě na tomto tématu zapracovat. Existence psychoterapie asi zmiňovat nemusím, je to dobrý způsob práce na svých nejistotách. Jsou ale i jiné způsoby – rozvojové semináře, zajímavé publikace apod. Bude to chtít zkrátka asi z vaší strany, možná i s podporou manžela, trochu intenzivnější práce.
S přáním všeho dobrého
Petr Jarolímek
