Dobrý den, mám problém se synem.
Je mu osm let, je ve druhé třídě a učí se velmi dobře, ale krade. Sem tam ukradl něco spolužákovi, pak to ze strachu vrátil, ale vždycky se na to přišlo.
Mluvili jsme s ním o tom, jaké to bude mít následky a potrestali jsme ho. Přitom má všechno, co potřebuje, nestrádá. Ale zase mu nekupujeme, na co si ukáže. Když se ho zeptám, proč to udělal, tak slyším jen " já jsem to moc chtěl ".
Prosím poraďte mi, co mám dělat, jak mu mám domluvit.
Už jsem zkoušela asi všechno. Přijde mi, že když něco někde vidí, tak mu zhasne v hlavě a ukradne to. Pak mu to dojde a bojí se následků, tak to vrátí. Ale to už je pozdě. Už musím jít za ředitelem a syn dostane ředitelkou důtku.
Prosím o radu, jak na něj.
Děkuji.
Tereza
Názor odborníka
Dobrý den, Terezo,
krádeže jsou v dětském věku poměrně obvyklým problémem. Na rozdíl od dospělých, děti krádeží často nesledují jen úmysl obohatit se něčím majetkem. Krádež je v jejich případě spíše voláním o pomoc, prostředkem, jak na sebe upozornit. Co přesně se za tímto voláním o pomoc skrývá? Zkusme společně na možné příčiny podívat.
Dítě si něco moc přálo
Těžko snáší situaci, kdy nemůže mít to, co chce. Takové dítě většinou od rodičů dostane to, po čem touží. Pokud se tak nestane, narůstá míra frustrace, vzteku, beznaděje, a snaží se všemi prostředky docílit svého. I za cenu krádeže. A jak na něj? Ve chvíli, kdy je krádež odhalena, musí věc vrátit a omluvit se. Dostat náležitý trest (ideálně ne fyzický). Potřebuje se naučit chápat hodnotu peněz a souvislost mezi tím nějaké věci vlastnit a mít pozornost lidí, které má rád. Čím více věcí chce, tím více rodiče musí pracovat a mají na něj potom míň času. Podle toho, jak popisujete vaši situaci, bych si dovolila odhadnout, že příčina ale bude spíše v některém z níže uvedených důvodů.
Krádež jako projev žárlivosti
Žárlivost vychází ze situace, kdy jsme zvyklí na určitou míru pozornosti, a té se najednou dostává někomu jinému, ne nám. V dětském světě to znamená především narození sourozence, ale může to být i reakce na nového partnera matky, nebo žárlivost na spolužáka, který dítěti „přebral“ kamaráda nebo určité postavení ve třídě. Pokud máte jistotu, že se žárlivost netýká vašeho domácího prostředí, je vhodné, když se do problému zapojí také školní psycholog či výchovný poradce, tedy lidé, kteří by měli být schopni vyhodnotit klima ve třídě. Pokud se podaří zvítězit nad žárlivostí, zvítězíte i nad krádežemi.
Krádež jako snaha upoutat pozornost
Vhodná míra pozornosti nejbližších je stěžejní ve vývoji dítěte a projevech jeho chování. Pokud má pozornosti příliš málo či naopak mnoho, na jeho chování se to vždy projeví téměř okamžitě. Může se jednat o návrat matky do zaměstnání po mateřské dovolené, častou nepřítomnost rodičů, nedostatek pozornosti ze strany vrstevníků, které považuje za svou referenční skupinu, tj. skupinu, do které by rád patřil, a snaží se tímto způsobem napodobovat jejich chování. Obvyklým případem bývá častá nepřítomnost otce z důvodu vysokého pracovního vytížení. Otec se tak zapojuje pouze do řešení závažných problémů, jako jsou například krádeže. A dítě tímto způsobem upoutává jeho pozornost, i když ví, že se dočká spíše trestu než touženého přátelského kontaktu.
Z výše uvedeného je patrné, že nejprve potřebujeme vypátrat příčinu tohoto chování a tuto příčinu pak dále řešit. Může jít samozřejmě „jen“ o krádeže, ale je dobré zvážit i ostatní možnosti, protože pokud někdo volá o pomoc, trest to obvykle nevyřeší.
Vím, že nabízím jen první návodný krok k řešení, bez důkladnější znalosti situace ale bohužel nemohu přispět více. Pokud se vám nepodaří příčinu vypátrat, nebojte se vyhledat odbornou pomoc terapeuta, který se na práci s dětmi specializuje.
Přeji hodně štěstí,
Využívejte celý web.
Předplatné
Mgr. Hana Krejsová
